Babiš si z evropských peněz na obnovu po pandemii nechá zaplatit svůj velký předvolební tahák
Česká vláda minulé pondělí schválila Národní plán obnovy. Strategický dokument definuje využití 170 miliard korun z Evropské unie, které mají ekonomice pomoci na cestě z koronavirové pandemie. Jeho vytváření předcházela půlroční debata, a to nejen s Evropskou komisí, ale také mezi jednotlivými českými ministry. Zatímco někteří z vyjednávání vyšli relativně úspěšně, další po půl roce odcházejí s prázdnou.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Čeští politici při vyjednávání o podobě plánu obnovy neměli volné ruce. Svazovala je například přísná kritéria Evropské komise. Pětina investic podle ní musí jít do digitalizace a 37 procent má mít ekologický dopad.
Vyjednávání o finální podobě plánu se kromě politiků zabývala také řada organizací, přesto měli členové vlády finální slovo o tom, jaké projekty v Unii nastavených mantinelech se do plánu nakonec dostanou. Část ministrů musela ustoupit škrtům Evropské komise, další pak narazila při vládním vyjednávání a své projekty nakonec neprosadila.
Jediným vyjednávačem, který ze svých pozic nemusel ustoupit, byl
