Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Řepkové pole je v podstatě poušť, na které něco roste

"Obří řepkové pole je v podstatě poušť, akorát je žlutá a něco na ní roste," říká zoolog Tomáš Jůnek. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
„Obří řepkové pole je v podstatě poušť, akorát je žlutá a něco na ní roste,“ říká zoolog Tomáš Jůnek. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Vlci udělají mnohem méně škody než srnčí a černá zvěř, která je jejich lovnou. Bobři zase odvedou práci, po které volá i prezident. Na reintrodukci, návrat a vymírání živočišných druhů, monokulturizaci české krajiny a na to, jak každý člověk může pomoc k dosažení co nejširší biodiverzity, se Deník N zeptal zoologa Tomáše Jůnka, který se už dvacet let zabývá ekosystémy a etologií zvířat.

Mezi nejviditelnější druhy, které se podařilo reintrodukovat nebo se samy vracejí, patří rys, vlk, zubr, divocí koně nebo pratuři. Jaké další druhy se za poslední dobu podařilo vrátit do české přírody?

V osmdesátých letech se vysazovali orli mořští. Po revoluci zase bobři v Litovelském Pomoraví. Pořád se vysazují lososí plůdky. Existuje reintrodukční program na orly skalní a zoologická zahrada v Hluboké nad Vltavou se snaží o návrat puštíků bělohlavých na Šumavu. O praturech se však nebavme. To totiž není původní druh, ale zpětně vyšlechtěná kráva, která jenom jako pratur vypadá. Je to stejné, jako kdybych já namaloval Monu Lisu, stejně to Mona Lisa nebude.

To jsem netušila. Která zvířata se vrátila sama?

Bez větších lidských zásahů se vrátil zpátky do přírody krkavec. Přizpůsobil se fungování člověka v krajině a posledních 20–30 let sledujeme, že se začíná stávat opět běžným zvířetem. Postupně se vracejí vlci. Nejsou to ovšem ti karpatští, kteří žijí na Slovensku, ale středoevropská nížinná populace, která k nám proniká z německé Lužice. Na rozdíl od karpatských vlků nepotřebují hluboké lesy, vysoké hory a odlehlá údolí. Přizpůsobili se pohybu v kulturní krajině, ve které jsou silnice, železnice a vesnice. Při své mobilitě jsou schopní nepozorovaně proběhnout remízky a lesy a usadit se, kde se jim to zalíbí.

Postupují nějaká další zvířata na české území nebo jsou plány na další reintrodukce?

V Českém Švýcarsku chtěli vysadit jeřábky (pták podobný lesní koroptvi, pozn. red.), kteří žijí na Slovensku nebo na Šumavě. Jsou plány, že by se vysazoval tetřev i jinam než na Šumavu. Poslední pokusy byly myslím v Beskydech.

Ve fotopastech z Českého Švýcarska máme zachycené mývaly. Pokud vím, utekli z kožešinové farmy v Německu a odtud se šíří dál. Dalším zavlečeným druhem je třeba želva nádherná nebo norek americký, který úplně vyhubil norka evropského.

Rys Bronislav, zachycený v Brdech na konci roku 2018. Foto: archiv Hnutí DUHA

Může se reintrodukce člověku vymstít?

Bavit se o tom, jestli se něco takového může vymstít, je z mého úhlu pohledu nesmysl, protože zvířata vždy narazí na nějaké hranice, kde můžou dělat škody. Otázka spíš je, co je to škoda. Vůbec se nedají srovnávat miliardové škody na lesních porostech od přemnožené spárkaté zvěře a škody v řádu jednotek milionů, které udělá vlk.

Takže jsou vlci schopní korigovat vysokou, která dělá člověku mnohem větší škody než oni samotní?

Pokud máte někde nezabezpečené stádo ovcí, tak na něj vlk dřív nebo později zaútočí. Totéž medvěd. Vlk zároveň vytváří tlak

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější