Od ilustrací pohádek k dechovce. Tvorba výtvarníka Františka Skály nezná mezí
Má velkou výstavu v Domě U Kamenného zvonu, vydal knihu s reedicí svého slavného komiksu o Vlasu a Bradovi a ke konci lockdownu také vydal hned dvě hudební alba: písničkové Debut a bizarní dechovku Pojď se mnou děvče mé. František Skála se představuje v plné síle a originalitě.
František Skála patří k nejpopulárnějším současným umělcům, dokazuje to mimořádná návštěvnost jeho retrospektivy v Galerii Rudolfinum v roce 2004. Jeho výkonnost je enormní a efekt na publikum značný, protože Skála patří k umělcům, kteří nerezignovali na efekt krásy ve výtvarném umění. Skupina Tvrdohlaví, jejíž byl výraznou součástí na přelomu 80. a 90. let minulého století, je sice řazena k postmoderně, ale Skálova vlastní tvorba má spíše blízko k mnohem staršímu symbolismu. Jeho díla bývají tajemná, snová, naznačující příběhy. Na rozdíl do vážných symbolistů v nich ale nechybí humor. Bez něj by Skálovo dílo nemohlo být popsáno blíže.
S uvolňováním kultury po lockdownu je najednou Františka Skály všude plno a je to dobře. Galerie hl. m. Prahy a Památník národního písemnictví mu uspořádali výstavu A jiné práce zaměřenou na jeho možná méně známou tvorbu – knižní ilustrace. Umělec sám uvádí, že s nimi začal brzy po absolvování školy a z velké části z ekonomických důvodů. Narodily se mu děti, potřeboval živit rodinu, volnou tvorbou by to tehdy ještě nešlo.
Nakonec, nebylo to nic jiného než pokračování v rodinné tradici. Jeho otec byl významný
