Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Citlivé posudky údajného udání v Lidicích jsou těsně před zveřejněním. Zasáhnou i do střetu o ČT

Radní České televize Hana Lipovská a její spolupracovnice Jana Bobošíková používají k útokům na ČT reportáž o lidické kauze od jejího odvysílání v roce 2019. Foto: ČTK
Radní České televize Hana Lipovská a její spolupracovnice Jana Bobošíková používají k útokům na ČT reportáž o lidické kauze od jejího odvysílání v roce 2019. Foto: ČTK

Do napjaté atmosféry kolem České televize může zasáhnout velmi citlivý materiál, který v nejbližší době zveřejní Památník Lidice. Půjde o sérii posudků, v nichž se historici vyjádřili ke kauze údajného udání židovské obyvatelky obce gestapu jednou z místních žen. Veřejnoprávní televize čelí kvůli kauze útokům od roku 2019, kdy o ní odvysílala reportáž. Loni musela kvůli případu skončit ředitelka památníku Martina Lehmannová. Její nástupce Eduard Stehlík Deníku N potvrdil, že posudky už má a chystá jejich zveřejnění.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Na výsledky historického zkoumání obvykle s napětím čekají hlavně sami historici. Posudky, které se chystá zveřejnit Památník Lidice, ale mohou dramaticky zasáhnout do napjaté předvolební atmosféry. A především do střetů o Českou televizi a jejího generálního ředitele Petra Dvořáka.

Jde totiž o kauzu údajného udání židovské obyvatelky Lidic. Případ, na který před pěti lety upozornil historik Vojtěch Kyncl, vyvolal bouřlivé diskuse. Do širšího povědomí dostal Kynclovy závěry v roce 2019 pořad Reportéři ČT.

Proti reportáži ostře vystoupila tehdejší lidická buňka Českého svazu bojovníků za svobodu v čele s Janou Bobošíkovou. Rezignovat musela i ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová, která v reportáži vystoupila. Bobošíková od té doby spolu s nynější radní ČT Hanou Lipovskou kauzu používá k útokům na veřejnoprávní televizi.

Oč jde v kauze Lidice?

Druhého června 1942 – osm dní před vyhlazením Lidic – zatkli četníci v obci tamní židovskou obyvatelku Štěpánku Mikešovou, která do té doby pozornosti nacistických úřadů unikala. Předali ji gestapu. Žena skončila v Osvětimi, kde ji nacisté zavraždili. Mikešová desítky let po válce nikdy nefigurovala v žádném seznamu lidických obětí.

V roce 2016 vyšla kniha Lidice – Zrození symbolu, jejíž autor, historik Vojtěch Kyncl došel k závěru, že Mikešovou udala Alžběta Doležalová, u níž byla v podnájmu. Doležalová při vyhlazení obce sama skončila v koncentračním táboře a zemřela krátce po válce. Kyncl se opírá o hlášení velitele buštěhradské četnické stanice Evžena Ressla sepsané po válce v roce 1945.

Někteří jiní historici – především archivář Vojtěch Šustek z Archivu hlavního města Prahy – Kynclovy závěry zpochybňují. Podle Šustka četníci o Židovce v Lidicích dlouho věděli, ale kryli ji. V době vrcholící heydrichiády však dostali strach a zatkli ji. Resslův zápis měl podle Šustka zakrýt jejich vinu za smrt Mikešové.

Pozornost ke kauze přitáhl v roce 2019 pořad Reportéři ČT. Kynclovu hypotézu o udání Židovky lidickou ženou tvrdě napadlo zejména národovecké křídlo tamního Českého svazu bojovníků za svobodu v čele s Janou Bobošíkovou, jehož členy byli například i mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček nebo kardinál Dominik Duka.

Kauza začala silně rezonovat v politice, po tlaku ministra kultury Lubomíra Zaorálka musela loni v lednu rezignovat ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová. Na protest podalo výpověď i deset jejích podřízených, kteří mluvili o „normalizačním výkladu dějin“, který podle nich nepřipouští diskusi o věcech, které nezapadají do obrazu Lidic, budovaného komunistickou propagandou.

Loni v únoru se ředitelem lidického památníku stal vojenský historik Eduard Stehlík, který několik měsíců po svém nástupu oznámil, že citlivou kauzu nechá nezávisle přezkoumat.

„Chci, aby se celý případ opět vrátil tam, kam patří, tedy na pole práce akademické a historické obce. Proto jsem se rozhodl bezodkladně oslovit odborná historická pracoviště v České republice i v zahraničí s žádostí o nominaci expertů do vědeckého týmu, který vše nezávisle posoudí. Jimi vypracovaný posudek, včetně všech shromážděných dobových dokumentů, zveřejní Památník Lidice v plném rozsahu,“ oznámil Stehlík loni v červnu.

Posudky jsou nyní hotové. Podle Stehlíka by už byly i publikované, ale

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Veřejnoprávní média

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější