Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ani vlajky, včetně těch na Hradě a dalších institucích, nezakryjí podstatu a temné stránky konfliktu mezi Izraelci a Palestinci

Zabitých je sice asi patnáctkrát více na palestinské straně, ale proč do rány ještě nenasypat trochu soli... (Nad Pražským hradem zavlála před pár dny izraelská vlajka. A nejen nad ním.) Foto: ČTK
Zabitých je sice asi patnáctkrát více na palestinské straně, ale proč do rány ještě nenasypat trochu soli… (Nad Pražským hradem zavlála před pár dny izraelská vlajka. A nejen nad ním.) Foto: ČTK

Komentář Břetislava Turečka: Česko svou nepatrnou vahou přispívá k dalšímu hloubení příkopů tam, kde se znalci regionu, důstojníci zpravodajských služeb a informovaní politici už léta snaží veřejně či v zákulisí obrušovat hrany a hledat cestu schůdnou pro všechny strany konfliktu.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

V pátek 7. května vysílala íránská státní televize pořady k tzv. Dni Jeruzaléma, persky Rúze Qods, jímž teheránský režim od roku 1979 propagandisticky připomíná zabrání východního Jeruzaléma Izraelem v roce 1967 a nelehký osud tamních arabských obyvatel. Jako obvykle, i tentokrát bylo nedílnou součástí rituální pálení izraelských vlajek.

Shodou okolností hned následující pondělí, 10. května, pochodovaly Jeruzalémem tisíce židovských nacionalistů na svůj vlastní Den Jeruzaléma. V rámci oslav výročí jeho „sjednocení“ obvykle upozorňují arabské obyvatele města, kdo je jeho (a možná i jejich) pánem, často se to neobejde bez rasistického skandování; tentokrát jim však úřady v provokativním pochodu palestinskými čtvrtěmi kvůli počínající krizi na poslední chvíli zabránily. I letos však měli účastníci židovského Dne Jeruzaléma nad hlavou les vlajek – izraelských, samozřejmě nehořících.

Obě rituální „vlajkoslávy“ – íránská i izraelská – mají jedno společné: zcela pomíjejí možnost, že legitimní nároky může mít i druhá strana, a v duchu „kmenové mentality“ signalizují, že diskuse a kompromis jsou pro ně vyloučeny.

Vlajkosláva po česku, aneb volby jsou za rohem

Je proto s podivem, že tento přístup přijala i celá řada veřejných institucí v České republice, kterou

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Blízký východ

Izrael

Názor

Palestina

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější