Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Rychlé investice do levných opatření brzdila přímo Schillerová. To nás stálo spoustu miliard i životů, bilancuje Prokop

Sociolog Daniel Prokop. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Sociolog Daniel Prokop. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Sociolog Daniel Prokop se stal jednou z mediálních tváří koronavirové krize. Jeho agentura se vyptávala lidí, jaký je jejich život během pandemie, on sám se podílel na vzniku programů na poli ekonomie a sociálních věcí. V bilančním rozhovoru vypočítává úspěchy i průšvihy. Hledá chyby i u sebe a jiných expertů a pojmenovává žáby na prameni. Kdy měl největší vztek? Přemohla ho někdy frustrace? Pomohla mu jeho novinářská zkušenost?

„Když jsem si před naším rozhovorem sepisoval nějaké úspěchy a neúspěchy, myslím, že se nakonec dost věcí povedlo. Ale mělo to být už dávno,“ říká v úvodu Prokop.

Není právě „To už mělo dávno být“ z pohledu expertů jakýmsi ústředním mottem epidemických opatření v Česku?

Asi jo. Když se nám něco nakonec povedlo prosadit, zpoždění bylo obrovské. Ať už jde o zvýšení nemocenské, náhradu mzdy v karanténě, testování ve firmách, nebo úpravu přídavků na děti.

U nemocenské a testování ve firmách uplynuly čtyři měsíce od našeho prvního návrhu, u přídavků dokonce tři čtvrtě roku. Tam už je otázka, jestli to má smysl, protože původně šlo o reakci na výpadky příjmů rodin s dětmi v první vlně, a navíc se tím měla podpořit spotřeba.

Kde to vázlo? Žáby na prameni, nebo spíše zanesené trubky?

Podle toho v jaké oblasti. České meziresortní řízení a designování politik je hrozně pomalé, ale řadu věcí přímo brzdilo ministerstvo financí a jmenovitě i ministryně Schillerová. Hlavně „levná opatření“, jako bylo navýšení nemocenské, ale také třeba sekvenování viru a testování. Je vždy těžší aktivně podepsat investici stovek milionů – náklady „neřešení“ a lockdownu totiž vznikají tak nějak samy.

Následně často vzniká meziresortní válka, co je opravdu potřeba a kdo to zaplatí. Příklad je i testování ve firmách. Dlouho jsme ho prosazovali, zdůrazňovali, že musí být masivnější, povinné a že je potřeba firmy pozitivně motivovat. Ale měsíce jsme slyšeli, že si testování přece mohou odepsat z daní, takže prý motivované jsou. Tím ale ušetříte přinejlepším ani ne pětinu nákladů na testy, když má vaše firma zisk.

Takže jedna velká brzda byla neochota investovat včas do levných opatření, kterou vyčítám zejména ministerstvu financí. To nás stálo spoustu miliard a spoustu životů, to si musíme říct otevřeně. A nemusí to být

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější