Rusko rozhodne o Češích v Arktické radě. Expert vysvětluje, proč je pro nás důležitá
Velký den pro české arktické vědce nastane pozítří 20. května. Ještě do 17. dubna to vypadalo, že Česká republika získá status pozorovatelské země v elitním klubu zvaném Arktická rada. Jenže rozhodující slovo bude mít Rusko. A to nám odhalení kauzy Vrbětice nemusí zapomenout, i když s ní polární vědci nemají nic společného.
Polární mikrobiolog profesor Josef Elster je mírně pesimistický. Jeho pesimismus se netýká tentokrát kupodivu osudu ledovců. Sedíme v jeho kanceláři v Třeboni. Nikoliv na Špicberkách, kde by seděl, jak ho podezírám, asi o něco radši.
S Olegem Ditrichem tam vybudoval českou polární stanici. Teď je její budoucnost ohrožena. V krajině už ne věčného sněhu a ledu má Česká republika stálé polární stanice dvě – jednu v Antarktidě, jednu v Arktidě. Zda to tak bude i v budoucnu, rozhodne – vzhledem k současným vztahům mezi Ruskou federací a Českou republikou „bohužel“ – Moskva.
Česko žádá o pozorovatelský status v Arktické radě. Ještě počátkem dubna tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček hodnotil naše šance jako „velké“. Teď jsou mizivé. Není to nejlépe načasováno, myslím z hlediska česko-ruských vztahů…
To opravdu není. Přitom jsme na členství zralí.
To znamená?
Máme vlastní stanici v Arktidě. Na Špicberkách jsme přítomni od roku 2014. Stanice je v provozu celoročně. Ještě před pandemií se na ní vystřídalo až 180 lidí za rok. Jezdili k nám vědci a studenti z celé Evropy. Ono to není tak složité – za 12 tisíc seženete letenku a za jeden den jste na místě.
Podle vás jsme tedy na přidružené členství v tomto elitním klubu zralí. Byť jsme země uprostřed Evropy, která nemá ani moře, ani ledovce, ani příliš tuhé zimy. Splňujeme tedy všechny podmínky?
Musíme být
