Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Podezření z pomoci německému výrobci obrněnců trvá. Toto jsou klíčové otázky, na které nám Babiš neodpověděl

Při návštěvě mechanizovaného praporu v Táboře v květnu 2020 předseda vlády Babiš pronesl, že je ostuda, že armáda stále používá starou ruskou techniku a že Česko nesmí snížit rozpočet na obranu, aby mohlo nakoupit novou. Foto: Václav Pancer, ČTK
Při návštěvě mechanizovaného praporu v Táboře v květnu 2020 předseda vlády Babiš pronesl, že je ostuda, že armáda stále používá starou ruskou techniku a že Česko nesmí snížit rozpočet na obranu, aby mohlo nakoupit novou. Foto: Václav Pancer, ČTK

Deník N publikoval 3. května zjištění o prosincovém dopisu německých zbrojařů premiéru Andreji Babišovi, po němž nastal tlak na překopání zakázky na obrněnce za 52 miliard. Premiér se od té doby vyhýbá odpovědím na klíčové otázky. Přinášíme jejich znění a vysvětlujeme, proč jsou důležité, i když zakázka vládou nakonec „prošla“ v původní podobě.

Vyjádření premiéra se Deník N snaží získat od 3. května. Redakce se opakovaně obrátila přímo na předsedu vlády telefonicky, opakovaně žádala odpovědi od tiskového oddělení úřadu vlády, otázky zaslala i na několik e-mailových adres, které předseda vlády používá.

Premiérovo vyjádření je důležité. Může osvětlit, proč začal vicepremiér Karel Havlíček zakázku najednou řešit (a jestli to bylo na premiérův pokyn), nebo vnést jasno do úvah, proč obrana nečekaně záměr projednat téma ve vládě a přijmout k němu usnesení změnila v pouhý a řádově méně důležitý bod „pro informaci“.

S ohledem na Babišovo mlčení publikujeme otázky, které jsme předsedovi vlády položili, s vysvětlením, proč je pokládáme v celém případu za důležité. Interpretace, že zakázka již vládou „prošla“, a tak by se případ mohl zdát uzavřený, je totiž neúplná – zakázka jako taková byla schválena už v roce 2018, nyní se řešila jen velmi dílčí změna. A premiérova role v manévrech kolem ní zůstává nejasná.

1. Z čí iniciativy byl původní záměr ministerstva obrany (projednání s rozpravou a usnesením) změněn v bod „pro informaci“? Ministerstvo obrany ještě 26. 4. chtělo projednání s rozpravou. Pak se nestalo (veřejně) nic, co by změnu postoje ministerstva obrany vysvětlovalo. Bylo to vaše přání, vyhnout se rozpravě o bodu, který šel na vládu s rozporem – tím, že bude jen „pro informaci“?

  • Obrněnce jsou největší zakázka české armády, mají vyjít na 52 miliard při nákupu a 30 miliard během servisu v předpokládané třicetileté době užívání. Protože obrana nyní počítá se zpožděním zakázky a rozložením splátek za vozidla do sedmi let místo šesti, vypracovala k tomu materiál pro vládu. Chtěla jej původně probrat s rozpravou a přijetím vládního usnesení – tedy jako důležitou záležitost.
  • Není známý žádný logický důvod, proč obrana ještě 26. 4. žádala o zařazení bodu na schůzi vlády s rozpravou a usnesením, ale následně navrhla přesun do kategorie „pro informaci“.
  • Znamenalo to, že se k bodu (na vládě byl tento týden v pondělí) automaticky neotvírala rozprava. V ní by ministři museli řešit to, že resort průmyslu a obchodu s podobou zakázky, s níž ještě v roce 2018 neměl problém, nesouhlasí. Takto rozpor mezi ministerstvy unikl pozornosti.
  • Ministerstvo obrany bere změnu postoje na sebe – materiál prý předložilo „pro informaci“ proto, že v zakázce „došlo pouze ke změnám v harmonogramu dodávek a modelu financování“. To ale nepůsobí úplně přesvědčivě – toto bylo podstatou návrhu od začátku, i v době, kdy ministerstvo předložilo na vládu materiál s žádostí o projednání s rozpravou.

2. Proč byl bod

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Armáda ČR

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější