Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Začal nový boj o ovládnutí světa: V technologickém soupeření USA s Čínou zůstane jen jeden vítěz

5G sítě budou základem internetu věcí. Foto: Fotolia a Deník N
5G sítě budou základem internetu věcí. Foto: Fotolia a Deník N

Letošní a příští rok mohou přinést největší změnu v telekomunikacích od roku 1991, kdy se začaly používat mobilní telefony standardu GSM. Sítě páté generace prý změní svět. Jisté je, že už teď do něj vnášejí napětí a nejistotu v nečekaně velké míře.

Aféra kolem čínské firmy Huawei, jíž se v Deníku N věnujeme dlouhodobě,  se nedala a nedá přehlédnout. Není to naše domácí záležitost, má globální rozměr. Z Huawei se stala během několika měsíců jedna z nejznámějších značek světa, a ne v dobrém. Hlavní příčinou jsou právě 5G sítě – mobilní sítě páté generace.

Podle obsáhlé zprávy, kterou v sobotu zveřejnil list The New York Times, se Donald Trump chystá v nejbližší době vydat prezidentský výnos, který zakáže americkým firmám používat jakákoli zařízení čínského původu v kritické telekomunikační infrastruktuře. Současně Amerika vyvíjí otevřený nátlak přinejmenším na některé ze svých spojenců, aby se zachovali stejně. Jde o bezprecedentní kroky, které pochopitelně vyvolávají značnou nelibost čínské strany. Proč to všechno?

Od hlasu k datům

První mobilní sítě vyvíjené od sedmdesátých let byly vlastně stejné jako standardní telefonování vynalezené A. G. Bellem v devatenáctém století, jen nepotřebovaly dráty. Po rádiových vlnách přenášely hlas a jejich kouzlo spočívalo v tom, že dovedly spojit účastníky, ať se nacházeli kdekoli v dosahu sítě – jinak by šlo jen o maličko vylepšenou bezdrátovou vysílačku.

Standard GSM přinesl digitalizaci signálu. Zavedl ji hlavně proto, aby se ušetřila přenosová kapacita. Digitální signál spotřebuje mnohem menší část frekvenčního pásma než analogový. Síť může tím pádem obsloužit více zákazníků, což byla zásadní podmínka masového rozšíření. Jenže digitalizace zároveň otevřela nové netušené možnosti. Nejprve to byly textové zprávy (SMS), jejichž popularita zaskočila i samotné operátory. A pak přišlo na scénu mobilní připojení k internetu.

Internet jako masový fenomén existuje od roku 1994. Standard GSM začali výrobci rychle vylepšovat, aby umožnil připojení – stejně jako ho tehdy umožňovala pevná telefonní linka osazená modemem. Tak vznikly sítě třetí a čtvrté generace (3G a 4G), které používáme v současné době. Přenosová rychlost se postupně zvyšovala. Z mobilního připojení jako nouzové, pomalé a drahé alternativy k pevnému internetu se postupně stala rovnocenná možnost, v lecčems i lepší. Kromě toho přišly na trh chytré mobily, které jsou na datovém připojení závislé.

Tím jsme dospěli do dnešního stavu. Telefon je telefonem už jen podle jména, ve skutečnosti to je univerzální počítač do kapsy. Hlasové spojení už ani není hlavním způsobem jeho využití. Platby za přenos dat jsou pro telekomunikační operátory významnějším zdrojem příjmu než hlasové tarify.

Nejvyšší rychlost stahování dat:
1G (NMT): 2,4 kb/s
2G (GSM a CDMA): 64 kb/s (26× více než předchozí)
3G (UMTS): 2 Mb/s (32× více než předchozí)
4G (LTE): 100 Mb/s (50× více než předchozí)
5G: 35 Gb/s (350× více než předchozí)
Celkové zrychlení přenosu mobilních dat od roku 1990 po dnešek:
26 × 32 × 50 × 350 = 14,5 milionu

Kde je 5G, tam je všechno jinak

Na 5G sítích není nejdůležitější to, že budou rychlejší. Tím, že se zbaví zátěže předchozích standardů, budou umět úplně jiné věci.

Když si koupíte pozemek ke stavbě domu, bývá osazen inženýrskými sítěmi – vodou, kanalizací, plynem, elektřinou, telekomunikačním kabelem. Sítě určují, co pozemek „umí“. 5G síť bude určovat, co umí

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kauza Huawei

Ekonomika, Svět, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější