Metnar hrál s obrněnci vysokou hru proti Schillerové. Žádost o projednání ve vládě stáhl sám

Ještě před několika dny byl dva roky běžící klíčový tendr na armádní obrněnce za 52 miliard rozehraný tak, že vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček posílal resortu obrany vzkazy typu „požaduji plnou lokalizaci zakázky v ČR“.

Do tohoto tlaku se pustil krátce poté, co do Úřadu vlády na plný plyn vjeli němečtí zbrojaři s obrněncem Lynx – obrazně řečeno. Loni v prosinci předestřeli premiéru Andreji Babišovi plán, jak by zakázku uměli splnit s lokalizací výroby v Česku, přičemž tuto lokalizaci Havlíček následně čtvrt roku označoval za „zásadní“. Chtěl změnit kritéria, podle nichž Češi vyberou zbrojovku, od níž obrněnce koupí.

V pondělí bylo vše jinak. Havlíček na tiskové konferenci okrajově zmínil, že vláda se nákupem zabývala „ne jako bodem k projednání ani s usnesením, jen bodem pro informaci o stavu věci“, že informaci přijala a tím to skončilo. Svůj dosud důrazný tlak zlehčil slovy, že jeho ministerstvo pouze „považovalo za správné na to upozornit“. (Tedy na podle něj nedostatečné zapojení českého průmyslu.)

V praxi to znamená, že výběr obrněnců nadále poběží podle dosavadních kritérií, jak Deníku N potvrdil Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. A také podle plánu, v němž obrana naznačuje, že stihnutí zakázky do voleb je čím dál méně pravděpodobné.

Navíc i resort Lubomíra Metnara musel slevit ze záměru, se kterým šel s obrněnci na vládu – ten příběh je dosud nepopsaný.

Původní plán ministerstva obrany byl totiž ambicióznější. Úřad dospěl loni k závěru, že se zakázka zřetelně opožďuje a termíny jejího podpisu (původně dokonce srpen 2019) zase utíkají do dáli.

Přečtěte si také

Největší česká armádní zakázka je tu. K čemu budou obrněnce za 53 miliard a co všechno (ne)prostřelí jejich pancíř

Ministerstvo se proto rozhodlo k neobvyklému kroku – poměrně