Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Polsko posledních týdnů: ombudsman je „protipolský“, vláda posiluje vliv na média, čeká se na klíčový soudní verdikt

Polský vicepremiér Kaczyński a jeho stranický podřízený a vládní nadřízený premiér Morawiecki. Foto: úřad premiéra, facebook.com/kancelaria.premiera
Polský vicepremiér Kaczyński a jeho stranický podřízený a vládní nadřízený premiér Morawiecki. Foto: úřad premiéra, facebook.com/kancelaria.premiera

Polská vládní strana Právo a spravedlnost zesiluje dohled nad kontrolními institucemi a médii. Ve funkci skončí ombudsman, jehož kritiku „protidemokratického“ kursu polské vlády nazval prezident Duda „protipolskými a protistátními slogany“. Začaly výměny na postech šéfredaktorů novin, které koupil vládou řízený ropný gigant Orlen.

PKN Orlen sice podle rozhodnutí soudu zatím nemůže vykonávat vlastnická práva k regionálním médiím, která v prosinci ovládl, šéfové koncernu ale rozhodnutí soudu ignorují. Už vyměnili šéfredaktory několika deníků a dosadili klíčové lidi do vedení celého vydavatelství.

Největší polskou firmu Orlen (největší v celé V4, patří jí i český Unipetrol) ovládá polský stát. Ten sice vlastní pouze 27,52 % akcií, podle analýz je ale firma pod vlivem vlády, ostatní akcionáři tak velkým rozhodovacím podílem disponovat nemohou.

I šéfa PKN Orlenu Daniela Obajteka dosadila vláda. A vloni v prosinci oznámil právě Obajtek na své Twitteru, že firma přebírá vydavatelství Polska Press, které koupila od německé skupiny Verlagsgruppe Passau.

Jedná se o klíčové vydavatelství, které vlastní 20 z 24 regionálních deníků vydávaných v Polsku, téměř 120 lokálních týdeníků a zhruba 500 webů. Na trhu regionálních médií je jeho postavení dominantní.

„Díky této transakci získáme přístup k 17,4 milionu uživatelů portálů, které jsou součástí skupiny,“ napsal po převzetí Polska Press Obajtek. Šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a vicepremiér Jarosław Kaczyński označil převzetí za „nejlepší zprávu, kterou jsme za poslední roky slyšeli“.

„Musíme mít vlastní mediální kanály. Nepolská média by měla být vzácnou výjimkou. To je jediný způsob, jak bránit naši svobodu a svrchovanost. (…) Pokud budeme pokračovat cestou, po které už jdeme, přejdeme k vyřešení problému,“ dodal ještě nejmocnější muž Polska.

Vláda totiž dlouhodobě slibovala přijmout zákon o repolonizaci médií, který měl podle ní vést k jejich větší pluralitě; zatím se jí ho ale nepodařilo prosadit.

Koupě Polska Press od německého vydavatelského domu je podle některých komentátorů jen jinou cestou k tomu samému.

Právě Německo navíc před loňskými prezidentskými volbami veřejně nařkl prezident Andrzej Duda z vměšování do volební kampaně: „Noviny Fakt, které vlastní německá skupina, chtějí ovlivnit prezidentské volby v Polsku, Němci chtějí vybrat prezidenta v Polsku,“ tvrdil. „To je podlost.“ (Více jsme o tom psali zde.)

Budova PKN Orlen ve Varšavě. Foto: Mat Szymanski, Adobe Stock

Orlen mění šéfredaktory i přes rozhodnutí soudu

Polský úřad pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitelů (UOKiK) převzetí Polska Press Orlenem schválil v únoru. 1. března podepsal Orlen dohodu o koupi a stal se vlastníkem společnosti.

Nákup vzbuzuje od počátku obavy, že jím vláda, která už ovládá řadu médií včetně veřejnoprávní televize, opět posílí svůj vliv na média. Helsinská nadace pro lidská práva, polská Asociace novinářů a ombudsman Adam Bodnar varovali mimo jiné před tím, že to může vést k dalšímu omezení plurality médií a svobody projevu v Polsku.

V polovině března napadl proto Bodnar rozhodnutí antimonopolního úřadu u varšavského soudu. Soud následně v půlce dubna dočasně pozastavil Orlenu výkon vlastnických práv, a to až do doby, kdy padne definitivní rozsudek.

S tím ale vedení Orlenu nesouhlasí a vlastnická práva dále vykonává. Ještě před jejich dočasným pozastavením navíc v Polska Press vyměnilo vedení. Šéfredaktorkou mediální skupiny a členkou správní rady společnosti se stala Dorota Kaniaová, bývalá novinářka z pravicově populistického týdeníku Gazeta Polska.

Na začátku května pak začaly padat první hlavy šéfredaktorů. Výpověď dostal

  • Marek Twaróg z Dziennik Zachodni, který převzetí vydavatelství Orlenem otevřeně kritizoval,
  • Jerzy Sułowski z Gazety Krakowské
  • a Stanisław Sowa z řešovských Nowin.

Twarógowu výpověď kritizovali i opoziční poslanci.

„Mediální stroj Daniela Obajteka se rozjel. Bez brzd a bez principů,“ řekl k tomu Borys Budka, šéf největší opoziční strany Občanská platforma.

Ke kritice vyhazovů šéfredaktorů se přidal i zmíněný ombudsman Bodnar. Orlen podle něj nerespektuje předběžné opatření soudu.

Polsku hrozí, že bude bez ombudsmana

Bodnar přitom sám čelí stále větší kritice a tlaku ze strany vlády a prezidenta. Ve svém úřadu měl končit už v září 2020, jeho nástupce se ale stále nedaří najít. S kandidáty vládního PiSu (který spolu s vládní koalicí ovládá Sejm, tedy dolní komoru parlamentu) nesouhlasí Senát, kde má nadpoloviční většinu opozice.

Bodnar proto – podle zákona o veřejném ochránci práv – zůstával v úřadě, protože nebyl schválený jeho nástupce.

V dubnu ale rozhodl polský Ústavní soud o zneplatnění jednoho článku tohoto zákona, v důsledku čehož musí Bodnar do tří měsíců skončit. Nástupce nenástupce.

Právě Bodnar je přitom podle mnohých domácích i zahraničních analýz jednou z mála „překážek“, které stojí v cestě Právu a spravedlnosti k dalšímu ovládnutí institucí v Polsku.

nedávném rozhovoru s agenturou AFP znovu varoval před polským odklonem od demokracie a kritizoval EU za příliš pomalou reakci na opakované porušování zásad právního státu polskou vládou.

Shrnul také zásadní nedemokratické kroky, které podle něj strana PiS od svého nástupu k moci udělala:

  • marginalizovala roli parlamentu,
  • politicky zkompromitovala Ústavní soud,
  • převzala funkci státního zastupitelství (generálním prokurátorem je nyní v Polsku sám ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro),
  • proměnila veřejná média ve svůj propagandistický nástroj
  • a narušila nezávislost soudnictví.

Bodnar mluvil také o případu, který nyní projednává polský Ústavní soud a který by mohl otřást nejen polským právem. Soud má totiž rozhodnout, zda jsou prozatímní opatření nařízená Soudním dvorem EU kvůli nedostatečné nezávislosti soudů v zemi v rozporu s polskou ústavou.

Otázkou pro polské ústavní soudce (které z velké části dosadila právě vláda, včetně samotné předsedkyně ÚS Julie Przylebské, známé přátelstvím s Kaczyńským) tak vlastně je i to, zda má právo EU přednost před polským národním právem.

Podle Bodnara by očekávaný (do konce května) verdikt polského Ústavního soudu mohl vést k tomu, že by vláda začala přehlížet a zpochybňovat další minulá i budoucí rozhodnutí Soudu EU.

Podle výkladu unijního práva ze strany EU má přitom evropské právo vyšší váhu než vnitrostátní právní předpisy členských států (evropské právo má vyšší váhu než vnitrostátní právní předpisy členských států, a ty tak nesmějí uplatňovat vnitrostátní pravidlo, které je v rozporu s evropským právem).

Duda: „Protipolský a protistátní“ Bodnar

Odveta na Bodnarova slova ze strany PiSu na sebe nenechala dlouho čekat. Ujal se jí sám prezident Andrzej Duda.

Polsko podle něj dokonale ví, co znamená právní stát, a Bodnarovy názory se nezakládají na žádných faktech. „Musím říct, že mám vážné pochybnosti o odborné kvalifikaci pana Bodnara a jeho schopnosti zastávat funkci ombudsmana,“ řekl prezident. Bodnarova slova pak označil za slogany, které jsou z polského hlediska protipolské a protistátní.

Polsko přitom dlouhodobě čelí podezření ze strany institucí EU, že zásady právního státu porušuje (podle Unie nejsou nyní jeho soudy ani média dostatečně nezávislé, v nebezpečí jsou práva menšin atd.). Evropská komise proti Polsku dokonce vede řízení podle článku 7 Smlouvy o EU, jehož výsledkem by v krajním případě mohlo být zastavení hlasovacích práv v Radě.

Stejné řízení Evropský parlament odhlasoval i proti Maďarsku a obě země si už deklarovaly vzájemnou podporu v Evropské radě (summit hlav států a vlád), bez jejíhož jednomyslného rozhodnutí sankce přijmout nelze.

Média

Polsko

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější