Glosa: Nesuď knihu podle formátu. Rukověť moderního čtenáře
„Ahoj, jsem Madla a už čtyři měsíce mám rozečtenou knihu,“ ozvalo by se od pultíku, kdybych se dnes účastnila setkání anonymních čtenářů. Nic podobného samozřejmě neexistuje, ale pravdou je, že To od Stephena Kinga se na mě už čtvrtý měsíc vyčítavě dívá z nočního stolku u postele. Na mě, která jsem loni přečetla devadesát knih! Jak jsem se v téhle situaci ocitla?
Žijeme v moderní době. Nakupujeme na druhém konci světa, platíme hodinkami, mobilními telefony ovládáme domácí spotřebiče, pořádáme online porady, díváme se na videa z Marsu. Pak se večer doma usadíme do křesla – a ze všech možných druhů zábavy bychom si měli vybrat knihu? Proč bychom to dělali?
Proč číst knihy, když existuje tolik filmů, seriálů, počítačových a jiných her? Často na motivy psaného příběhu. Nebo se můžeme vydat do online světa, kde na nás čekají sociální sítě s lákavou nabídkou, abychom na nich strávili každou volnou chvíli úporným a soustředěným nicneděláním. Co nás dnes poutá ke stránkám pokrytým tiskařskou barvou?
Knihy přežívají, protože tříbí naši fantazii. Nedají nám nic zadarmo. To, co je nám
