Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Plivnout po Adamově je jednoduché.“ Panelákové město známé z oken vlaku prošlo proměnou a lidé tu prý žijí rádi

Dominantou Adamova jsou nepřehlédnutelné paneláky v kopcích. Foto: Štěpán Vojtěch
Dominantou Adamova jsou nepřehlédnutelné paneláky v kopcích. Foto: Štěpán Vojtěch

Adamov léta provázela negativní pověst, kterou si cestující po železnici mezi Brnem a Prahou mohli při pohledu z okna vlaku snadno potvrdit. Vysmívané, zdánlivě neutěšené a kdysi výrazně průmyslové město se nyní kvůli dlouhodobé výluce a odklonu vlaků na trase Brno–Praha očím většiny lidí skrylo. Místní ale upozorňují, že jeho „obraz z vlaku“ už dnes neodpovídá skutečnosti.

V oknech paneláků tyčících se v kopcích se leskne zapadající slunce a na ošuntělé průmyslové budovy podél železnice padá tma. Čas se v Adamově nezastavil, ačkoliv to tak může z opuštěných výloh obchodů na náměstí a všeobjímajícího klidu okolních lesů vypadat.

Město ukryté mezi kopci a částečně izolované od zbytku světa ve skutečnosti leží jen dvacet minut vlakem od Brna. V minulém století bylo pro okolí průmyslovým centrem, díky čemuž se výrazně rozrostlo. Většinu ze svého někdejšího věhlasu ale ztratilo.

„Takhle to tu vždy nevypadalo, dřív tu býval cvrkot, pracovaly tu tisíce zaměstnanců. Když člověk vidí, jak tu teď část domů chátrá, je mu to líto,“ vzpomíná odpoledne na stezce u řeky Svitavy tmavovlasá důchodkyně a pohupuje při tom s kočárkem.

Sama v Adamově žije přes padesát let a líbí se jí především místní příroda a čerstvý vzduch. „Člověk tu má všechno, co potřebuje, určitě bych neměnila. Kdyby mi něco scházelo, děti mi to seženou v Brně,“ říká.

Před odchodem do penze pracovala v Adastu, někdejších Adamovských strojírnách, které vyráběly polygrafické stroje a byly známé i za hranicemi, ale po přelomu tisíciletí zkrachovaly. Adamov tak stihl osud měst vyrovnávajících se s upadajícím průmyslem, soužených úbytkem pracovních nabídek, odlivem obyvatel i množstvím prázdných a rozpadajících se budov.

Adamov

Má asi 4500 obyvatel a leží přibližně dvacet kilometrů od Brna a necelých deset kilometrů od Blanska.

Jeho rozvoj byl ve dvacátém století spjat s rozkvétajícím průmyslem, díky kterému se do města nastěhovaly nebo do něj dojížděly tisíce lidí.

Úpadek průmyslu od 90. let se na městě negativně podepsal, firmy se ale do opuštěných továrních hal postupně vrátily. Část obyvatel dnes dojíždí za prací nebo studiem do okolních měst.

Dnes se do průmyslového areálu řada menších firem vrátila a vyrábějí se tu třeba čerpadla pro benzinové pumpy. „Prakticky všechny budovy až na

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Reportáž

TOP

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější