Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Necítíme ani radost, ani hněv. Apatií nás tělo může chránit před stresem a úzkostí, říká psycholožka

Když si všimneme, že se měníme my nebo náš blízký, určitě je namístě zpozornět, říká psycholožka Martina Baránková
Když si všimneme, že se měníme my nebo náš blízký, určitě je namístě zpozornět, říká psycholožka Martina Baránková

Během pandemie mnozí vnímají jakýsi „bleh“ pocit – nic je nenadchne, dny se podobají a slévají dohromady, popsal americký psycholog Adam Grant stav, ve kterém uvízla část lidí. Psycholožka Martina Baránková v rozhovoru vysvětluje, co se děje v našem těle, když se stáváme apatickými a necítíme radost, co nám tím chce naše tělo říct a jak z toho ven.

Je přirozené, když někdo v průběhu pandemie přestane cítit zájem a nadšení a ocitne se v jakémsi apatickém přežívání z jednoho dne na druhý?

V průběhu pandemie se dostáváme do situace, kdy můžeme začít cítit apatii. Ztratili jsme totiž možnost dělat to, co jsme dělali předtím, a snažíme se s tím nějak vyrovnat. Ale neřekla bych, že je to něco přirozeného.

Co se děje v člověku, když upadne do apatie?

Když se na apatii podíváme hlouběji, jsou pod ní často skryté negativní pocity. Mnozí jsme na začátku pandemie pociťovali strach o své zdraví, o své blízké, hněv nebo úzkost. Časem se k tomu mohl přidat smutek ze ztráty někoho blízkého. A s tímto množstvím negativních emocí se náš organismus snaží nějak vyrovnat. Když je toho příliš, odstřihne nás od toho, co cítíme.

Jaké procesy probíhají v našem těle, když nás odstřihne od našich pocitů?

Nepříjemné pocity jako strach a úzkost jsou propojené s aktivací našeho sympatického nervového systému. Dostanou ho do poplašného režimu. Tehdy jsme připraveni na boj nebo na útěk a jsme stále ve střehu. Naše smysly jsou ostražité, vydáváme víc energie. Fungování v takovém stavu je pro organismus velmi vyčerpávající. Proto se můžeme cítit bez síly a energie i tehdy, kdy nic neděláme.

Když už je toho moc, spustí se náš parasympatický nervový systém a tehdy prožíváme pocit ochabnutí, útlumu a apatie. Protože ve stavu velké zátěže nedokážeme fungovat nonstop, musíme načerpat energii.

Takže nám tím tělo vlastně říká, ať si dáme pauzu?

Ano. Je to ochranná reakce našeho těla. Nikdy se nestane, že by nás tělo bez varování dovedlo na pokraj vyčerpání. Stále nám dává nějaké signály. Prvním signálem je, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Rodina a vztahy

Rozhovory

Rodina a vztahy

V tomto okamžiku nejčtenější