„Socialismus je opak toho, co teď máme v Německu.“ Před 50 lety ovládl NDR muž s puškou od Gottwalda
Byl symbolem zatuhlého a do frází ustrnutého režimu, který nevnímal, jak se mu drobí půda pod nohama. Ještě 7. října 1989, v den výročí čtyřicetileté existence NDR, opakoval Erich Honecker do mikrofonu frázi, které nemohl nikdo z jeho straníků ani trochu věřit: „Socialismus na německém území stojí na neotřesitelných základech.“ O pár dní později musel Honecker na nátlak ústředního výboru strany rezignovat. Zažil tak z opačné perspektivy to, co ho přesně před půlstoletím vyneslo k moci.
Byl konec dubna 1971, na severu Braniborska ve vesnici Groß Dölln odpočíval ve své letní rezidenci zatím stále nejmocnější funkcionář NDR, Walter Ulbricht. Malý muž s pleší až na temeno, s vysokým hlasem, bez řečnického talentu a bez jakéhokoli charizmatu, který před deseti lety přesvědčoval občany své země, že „nikdo nemá v úmyslu stavět zeď“, aby ji nedlouho poté nechal postavit.
Více než dvě dekády stál v čele ústředního výboru východoněmecké komunistické strany SED. A dobře věděl, že jeho dny ve vysoké politice jsou sečteny.
Moskva dávala od Ulbrichta ruce pryč, jeho spolustraníci v ústředním výboru se začali domáhat změny ve vedení. Ulbricht odpočíval a k jeho rezidenci, aniž by to generální tajemník Ulbricht věděl, se od Berlína v autě blížil jeho nástupce a spolu s ním i samopaly vyzbrojení bodyguardi.