V EU finišuje příprava smlouvy s Pfizerem na příští dva roky. Česko by mohlo získat 43 milionů dávek

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila před několika dny, symbolicky při návštěvě továrny společnosti Pfizer v belgickém Puursu, že Komise dokončuje smlouvu na 1,8 miliardy dávek vakcín Comirnaty pro roky 2021 až 2023.

„(Smlouvu) uzavřeme v příštích dnech. Zajistíme tím dávky na přeočkování a zvýšení imunity,“ řekla von der Leyenová novinářům. Nové dávky by podle ní měly sloužit i jako „ochrana před novými variantami viru“.

The Puurs site was the first to produce mRNA vaccines at large scale in 🇪🇺
 
Now we are leading worldwide on this technology.
 
We are negotiating a new contract to secure 1.8 billion doses for 2021-23.

For booster shots and protection against variants. pic.twitter.com/ZV69H2bsmO

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) April 23, 2021

Celkem 900 milionů dávek z této smlouvy by měla být podle šéfky Komise objednávka, 900 milionů opce, tedy možnost doobjednávky. EU tak bude zatím vůbec největším klientem Pfizeru/BioNTechu, protože smlouvu v takovém rozsahu zatím nikdo neuzavřel (EK dosud uzavřela s těmito farmaceutickými giganty dvě smlouvy dohromady na 600 milionů vakcín na letošní rok).

S von der Leyenovou byl v Puursu i výkonný ředitel Pfizeru Albert Bourla. Ten už předtím americké televizi CNBC řekl, že podle velmi pravděpodobného scénáře „bude potřeba třetí dávka v období zhruba mezi šesti až dvanácti měsíci, a bude tedy následovat vždy roční přeočkování, to vše ale musí být ještě potvrzeno“.

Bourla také zdůraznil, že klíčovou roli budou zřejmě hrát varianty viru.

Přečtěte si také

Jak se rozdělují vakcíny, proč jich mají praktici málo a komu se otvírá závora v očkovacích místech

Až 43 milionů dávek pro Česko?

Teprve dnes by podle zdroje Deníku N měla na ministerstvo zdravotnictví dorazit smlouva z Bruselu. Pokud by byla koncipovaná stejně jako minulé smlouvy s Pfizer/BioNTechem, státy by si mohly objednat své podíly pro rata, tedy podle podílu populace (v případě ČR je to zhruba 2,37 %). Ty by se mohly i zvýšit v situaci, že by některé země svůj plný podíl odmítly.

V případě nové smlouvy (900 milionů objednávka / 900 milionů opce) by tedy Česko mělo mít nárok na zhruba 21 až 21,5 milionů dávek (a asi 21,5 milionu opce).

To redakci potvrdila i státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková s tím, že to jsou ale zatím pouze propočty; objednávka ještě není hotová.

„Smlouva se připravuje, detaily nejsou veřejné. Podíl pro rata pro ČR je až 21,5 milionu na každý rok, ale není to hotové. A Pfizer bude s největší pravděpodobností podobně jako letos i v příštích letech jen jednou z firem, které budou vakcíny dodávat, takže celkový počet objednaných vakcín bude mnohem vyšší. Odpovědnost za strategii pro vakcinaci i objednávání je i nadále primárně na ministerstvu zdravotnictví,“ vysvětlila Hrdinková.

Přečtěte si také

Kdy na vás přijde řada s očkováním? Známe detailní harmonogram dodávek do konce června

Mluvčí ministerstva Jana Schillerová k tomu redakci napsala, že ani její úřad zatím detaily nezná.

„Je třeba mít na paměti, že smlouva ještě není uzavřená, teprve se připravuje. Je tedy pochopitelné, že finální texty ještě nemáme k dispozici. Obecně lze určitě říct, že v případě Pfizeru, který je zatím nejstabilnější v dodávkách, se pokusíme získat maximální množství, které nám smlouva zajistí. Cílem je, aby byl dostatek vakcín pro všechny obyvatele ČR, které bude třeba přeočkovat. Je nutné však poznamenat, že doposud neznáme ani přesnou cenu vakcín a ani to, zda bude nutné přeočkování jednou, nebo dvěma dávkami,“ popsala Schillerová.

Hon na mutanta

Novou cenu vakcín už zveřejnil bulharský premiér Bojko Borisov: „Původně stál Pfizer 12 eur (první smlouva na 300 milionů dávek, pozn. red.), poté 15,5 eura (druhá smlouva). Nyní se podepisují smlouvy na 900 milionů vakcín za cenu 19,5 eura (asi 500 korun),“ řekl novinářům už před několika týdny.

Podle New York Times by budoucí evropská smlouva měla být v některých bodech odlišná od stávajících smluv. Redakce amerického deníku popisuje její návrh, který počítá s 510 miliony „upomínacích dávek“ (na přeočkování) v letech 2022 a 2023.

Zároveň se ale údajně v rámci katastrofického scénáře počítá i s potenciální novou vakcínou, která by cílila na „uniklého mutanta“, tedy nějakou variantu viru, která by byla příliš rezistentní vůči stávající vakcinaci. V takovém případě by podle návrhu smlouvy potřebovala EU 640 milionů dávek vakcíny pro dospělé, s dvoudávkovým schématem.

Přečtěte si také

Společně a složitě. Vysvětlujeme, proč není Evropská unie světovým premiantem v očkování

Očkování dětí a dospívajících

Zároveň popisovaný návrh smlouvy počítá i se 130 miliony dávek pediatrických vakcín pro rok 2022 a 65 miliony pro rok 2023, kterými by se očkovaly děti do 12 let.

K očkování dětí se dnes vyjádřil i ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO): povoleno by podle něj mohlo být už na na začátku podzimu.

„Co se týče očkování dětí, dokončují se klinické studie, vždy je totiž potřeba pro tu danou skupinu či indikaci ověřit, že se jedná o bezpečnou metodu. Myslím, že tyto studie budou relativně brzo uzavřeny, a ty vakcíny, nevím, které přesně, budou povoleny i pro dětskou populaci. Dovedu si představit, že to bude zřejmě někdy na začátku podzimu, pokud se samozřejmě nic nestane, ale není důvod se obávat, že by to nešlo,“ řekl na tiskové konferenci Arenberger.

Společnost BioNTech (která zastupuje tandem Pfizer/BioNTech na unijním trhu) dnes oznámila, že podala žádost o změnu autorizace v EU právě v souvislosti s očkováním mladších věkových skupin, nikoliv ale dětí do 12 let (které budou zřejmě potřebovat speciální vakcínu). Pokud tuto žádost Evropská léková agentura schválí (EMA) a EK posléze změní věkový limit autorizace (což se očekává), vakcínou Comirnaty se budou moci očkovat děti a dospívající od 12 let.

We’ve just submitted a request for a variation of our Conditional Marketing Authorization to @EMA_News for our #mRNA #COVID19 vaccine to be extended to adolescents 12-15 yrs. https://t.co/hzNS5EW936

— BioNTech SE (@BioNTech_Group) April 30, 2021

Zatímco v loňském roce, kdy se uzavíraly první smlouvy na objednávky vakcín, se členské státy dohodly, že budou přednostně uzavírat smlouvu prostřednictvím EK, nová smlouva počítá i s možností bilaterálních smluv jednotlivých zemí s výrobci vakcín.

„Ministerstvo zdravotnictví určitě využije všechny cesty k tomu, abychom zajistili maximum vakcín, které budou potřeba. Tedy i bilaterální jednání,“ napsala k tomu Deníku N Schillerová. Vakcíny objednané v rámci společné smlouvy mohou země – stejně jako nyní – přeprodat nebo věnovat dál.

Agentura Reuters cituje svůj zdroj z unijní administrativy, podle kterého budou vakcíny z nové smlouvy chodit podle měsíčních harmonogramů.