Důležitost výživy u onkologických pacientů
Zdravý životní styl a správná výživa jsou nejen tou nejlepší prevencí před onemocněním, ale mají nesmírný význam i v období léčby pacienta.
V České republice přibude ročně okolo 87 000 onkologických pacientů. U jednoho ze tří pacientů je pozorována malnutrice, v pokročilém stádiu nádorového onemocnění dokonce až u 80–90 % pacientů.
MUDr. Petra Holečková, Ph.D., MBA, vedoucí lékařka lůžkového oddělení Ústavu radiační onkologie 1. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka uvedla, že malnutrice obecně je označení pro dlouhodobý stav výživy, kterým nelze pokrýt všechny potřeby organizmu. K tomu dochází tehdy, je-li příjem potravy nedostatečný, nadbytečný, nebo pokud není dobře vyvážený.
Jde tedy o nepoměr mezi tím, co tělo přijímá, a co opravdu potřebuje. Malnutrici nemusí mít na svědomí jen hladovění či dlouhodobě nevhodné stravování (jednostranná a nevyvážená strava). Bývá problémem zejména u onkologických pacientů. Podle výsledků průzkumu společnosti Nutricia na vzorku 2400 onkologických pacientů se 23 % z nich nachází ve středním až extrémním riziku podvýživy. „To znamená, že čtvrtina z nich potřebuje nutriční podporu,“ říká Ing. Jan Beran, předseda představenstva společnosti Nutricia. „V Nutricii díky vědeckému výzkumu orientovanému na potřeby pacientů přinášíme onkologickým pacientům přípravky s potřebným nutričním složením v různých příchutích, které jim dodávají síly čelit onemocnění,“ dodává Jan Beran.
Podvýživa a nádorové onemocnění
Onkologičtí pacienti často mívají v průběhu choroby nedostatečnou úroveň výživy. Malnutrice je pozorována u 40–80 % onkologických pacientů, a dokonce až u 80–90 % pacientů v pokročilém stádiu nádorového onemocnění. Jde o velmi závažný problém, protože podvýživa negativně ovlivňuje protinádorovou léčbu a celkový průběh nemoci. „U onkologických pacientů to bývá v důsledku přítomnosti nádorového onemocnění, který může nejen svou lokalizací, ale také tím, jaké tvoří látky, způsobovat potíže s příjmem potravy. Při onkologické léčbě to mohou být i její nežádoucí účinky, které vedou k nedostatečnému příjmu potravy,“ vysvětluje MUDr. Holečková.
Rizika podvýživy u onkologických pacientů
Špatný stav výživy, hubnutí a malnutrice mají za následek
- snížení kvality života
- pokles vitálních funkcí
- vyšší míru komplikací a horší odpověď na protinádorovou léčbu.
MUDr. Petra Holečková dále uvádí:
„Při malnutrici dochází ke ztrátám podkožního tuku, svalové hmoty a bílkovin, které jsou zásadním zdrojem energie pro tělo pacienta během onemocnění. To vše se podepisuje na poruchách imunitních, fyzických i mentálních funkcí. Podvyživený onkologický pacient může být ohrožen nejen vyšším počtem infekčních komplikací, zhoršeným hojením ran např. po operacích, ale hlavně zhoršenou tolerancí onkologické léčby a zvýšeným počtem jejích komplikací. Malnutrice může být příčinou nezahájení onkologické léčby a může mít poměrně zásadní negativní dopad na vývoj onkologického onemocnění. Neléčená malnutrice může mít na svědomí i předčasné úmrtí pacienta.“
Základem je prevence a kvalitní výživa
Pokud se malnutrice neřeší, zvyšuje se
- riziko úmrtí – více než 20 % úmrtí onkologických pacientů přímo souvisí s podvýživou
- vznik dalších nemocí a riziko pooperačních komplikací
- náklady na léčbu, prodlužuje se délka hospitalizace, zhoršuje se kvalita života.
Součástí komplexní nutriční intervence je podle odborníka dodržování stravovacích pravidel a zásad řešení podvýživy a podávání speciálních, klinicky ověřených dietetických přípravků. „Klinická výživa pomáhá právě s doplněním dostatečného příjmu energie, bílkoviny a dalších potřebných živin. Společně s dostatečným příjmem tekutin a pohybem má za cíl zlepšit stav výživy a udržet či posílit svalovou hmotu,“ uvedla MUDr. Holečková. Dále dodává, že enterální výživa v podobě tzv. sippingu má pozitiva, pokud je pacient schopen přijímat ústy. Je možné jím doplnit potřebné množství energie, bílkovin i ostatních živin včetně omega-3 mastných kyselin. Také je důležité, aby onkologický pacient situaci konzultoval se svým lékařem.
Co bychom měli vědět
Podle MUDr. Holečkové je klíčové, aby onkologický pacient dosáhl patřičného energetického příjmu a ostatních živin s důrazem na bílkovinu a s přiměřeným příjmem tekutin: „Výběr potravin musí však být individuální v závislosti na stavu pacienta, jeho chuťových preferencích a toleranci stravy. Někdy je nutné přizpůsobit a upravit konzistenci jídla, ostrost, kyselost, slanost, sladkost apod.“
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.