Hrozí světu po dlouhých letech opět inflace?
Ve vyspělých zemích, které určují chod a vývoj světové ekonomiky, zažíváme už více než tři desetiletí období nízké inflace a místo obav slýcháme od renomovaných světových ekonomů spíše o hrozbě deflace. Vývoj v Japonsku přitom ukázal, že v případě deflační pasti nemusí jít o planou hrozbu. Úrokové sazby se pohybují kolem nuly, někdy dokonce i pod ní a kvantitativní uvolňování umožňuje zvyšovat míru měnové expanze, tedy pumpování levných peněz do ekonomiky.
Varování některých ekonomů, že pokračující fiskální a zejména měnová expanze musí přerůst do vysoké inflace, se tedy (zatím) nejenže nenaplnila, ale realita byla dokonce opačná. Tento vývoj vedl i k poklesu vážnosti a prestiže „poslů špatných zpráv“. Dokonce i ti, kteří správně předvídali krizi v roce 2008–2009, jsou odmítáni stoupenci peněžní a dluhové expanze argumentem, že když někdo stále tvrdí, že je půl třetí, tak se mýlí, přestože dvakrát denně má pravdu.
A tak se vlády a centrální banky stále více spoléhají na fiskální a monetární stimuly nejen v době krize, ale i v dobrých časech. Na rostoucím dluhu založený model ekonomického rozvoje a růstu tak
