Bojujte za Evropu, nebo ji zničí kazisvěti, vyzývají Kundera, Jelineková, Pamuk, Rushdie a další spisovatelé
Prohlášení evropských spisovatelů a filosofů: Náš kontinent čelí největší výzvě od třicátých let. Vyzýváme evropské patrioty, aby vzdorovali prudkému náporu nacionalismu, píší ve společném textu, který v sobotu zveřejnil britský server The Guardian.
Myšlenka Evropy je v nebezpečí. Ze všech stran zaznívá kritika a urážky a mnozí opouštějí loď.
„Dost bylo ‚budování Evropy‘!“ křičí. Probuďme raději svou „národní duši“! Objevme znovu svou „ztracenou identitu“! Tato agenda je společná populistickým silám, jež zaplavují celý kontinent. Co na tom, že abstraktní pojmy jako „duše“ a „identita“ často existují jen v představách demagogů.
Na Evropu útočí falešní proroci, kteří jsou opilí záští a u vytržení z příležitosti stát se středem pozornosti. Opustili ji dva velcí spojenci, kteří ji v minulém století dvakrát zachránili před sebevraždou: jeden za kanálem La Manche a druhý na druhé straně Atlantiku. Náš kontinent je vystaven čím dál bezostyšnějšímu vměšování obyvatele Kremlu. Evropa jako myšlenka se nám rozpadá před očima.
V této nepříznivé atmosféře se budou v květnu konat volby do Evropského parlamentu. Pokud se něco nezmění, pokud nepřijde něco, co ten rostoucí, sílící a neústupný proud zvrátí, a pokud se nezrodí nový duch odporu, zdá se, že tyto volby budou ty nejhroznější, jaké jsme kdy poznali. Vítězství přinesou kazisvětům. Ty, kteří stále věří v odkaz Erasma, Danta, Goetheho a Komenského, čeká potupná porážka. Zvítězí politika pohrdání inteligencí a kulturou. Dojde k výbuchům xenofobie a antisemitismu. Stihne nás pohroma.
My, níže podepsaní, patříme mezi ty, kteří se s touto hrozící katastrofou odmítají smířit.
Řadíme se mezi evropské vlastence (do skupiny, jež je početnější, než se má obvykle za to, jež je však často příliš zticha a příliš rezignovaná), kteří chápou, co je v sázce. Tři čtvrtě století od porážky fašismu a 30 let po pádu Berlínské zdi je tu nový boj o civilizaci.
Věříme velké myšlence, kterou jsme zdědili a která je podle nás jako jediná dostatečně silná, aby evropským národům umožnila překonat sebe sama a pozvednout se nad minulost plnou řevnivosti. Jsme přesvědčeni, že dnes zůstává jedinou dostatečně slušnou silou schopnou odvrátit nové znaky totality, které za sebou vláčí stará utrpení z doby temna. To, co je v sázce, nám zakazuje se vzdát.
Proto vybízíme, abyste se přidali k nové vlně.
Proto vyzýváme k akci v předvečer voleb, jež odmítáme přenechat hrobníkům evropské myšlenky.
Proto vás pobízíme, abyste znovu převzali pochodeň Evropy, jež navzdory svým chybám, selháním a občasným projevům zbabělosti zůstává pro každého svobodného muže i ženu na této planetě majákem.
Naše generace udělala chybu. Stejně jako Garibaldiho následovníci v 19. století, kteří si jako mantru opakovali „Italia se farà da sè“ (Itálie si poradí sama), jsme se domnívali, že náš kontinent se spojí sám od sebe, aniž bychom za to museli bojovat či pro to něco dělat. Takové je „směřování dějin“, řekli jsme si.
Na toto staré přesvědčení musíme zapomenout. Nemáme na vybranou. Teď musíme bojovat za myšlenku Evropy, nebo budeme svědky toho, jak zahyne pod vlnami populismu.
V reakci na nápor nacionalismu a identitářství musíme znovu objevit ducha aktivismu, nebo připustit, že nás obklopí a potopí zášť a nenávist. Naléhavě musíme bít na poplach proti žhářům duše a ducha, kteří si od Paříže po Řím, se zastávkami v Barceloně, Budapešti, Drážďanech, ve Vídni a Varšavě, chtějí z našich svobod udělat táborák.
Tato hrozící podivná porážka „Evropy“, tato nová krize svědomí Evropy, jež může podle všeho zbourat vše, co naši společnost činilo velkou, hodnou úcty a úspěšnou, je největší výzvou od třicátých let: výzvou pro liberální demokracii a její hodnoty.
Copyright: Libération/Bernard-Henri Lévy. Milan Kundera, Salman Rushdie, Elfriede Jelineková a Orhan Pamuk jsou spisovatelé. Bernard-Henri Lévy je filozof.
Další signatáři: Vassilis Alexakis (Athény), Světlana Alexejevičová (Minsk), Anne Applebaumová (Varšava), Jens Christian Grøndahl (Kodaň), David Grossman (Jeruzalém), Ágnes Hellerová (Budapešť), Ismaïl Kadaré (Tirana), György Konrád (Debrecín), António Lobo Antunes (Lisabon), Claudio Magris (Terst), Ian McEwan (Londýn), Adam Michnik (Varšava), Herta Müllerová (Berlín), Ljudmila Ulická (Moskva), Rob Riemen (Amsterodam), Fernando Savater (San Sebastián), Roberto Saviano (Neapole), Eugenio Scalfari (Řím), Simon Schama (Londýn), Peter Schneider (Berlín), Abdulah Sidran (Sarajevo), Leïla Slimaniová (Paříž), Colm Tóibín (Dublin), Mario Vargas Llosa (Madrid), Adam Zagajewski (Krakov).
Originál textu najdete zde.
Přeložila Sylva Ficová
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
