Korupci nesmíme jen přihlížet, říká producentka dokumentu Kolektiv nominovaného na Oscara

Film začíná tragickou událostí, kdy při požáru v bukurešťském klubu Colectiv v říjnu 2015 kvůli zanedbaným bezpečnostním předpisům přijde o život sedmadvacet lidí. V následujících měsících zemřou desítky dalších, kteří se při požáru zranili, ale nebyli původně ohrožení na životě. Začnou se objevovat důkazy o obrovské a systémové korupci prostupující celé rumunské zdravotnictví. Kauzu sleduje novinář ze sportovního deníku Gazeta Sporturilor Cătălin Tolontan. Během až thrillerově napínavého filmu dojde k dalším dramatickým událostem a úlohu hlavní postavy plynule převezme mladý politik Vlad Voiculescu, jenž se pokusí rumunské zdravotnictví reformovat. Kolektiv je u nás k vidění na HBO a HBO GO.

Producentka Hanka Kastelicová na Kolektivu pracovala od samého začátku a oscarového ceremoniálu se i přes těžkosti spojené s pandemií účastnila osobně. Rozhovor tedy probíhal na dálku a ještě před udílením, které se konalo po uzávěrce tohoto čísla, v noci na pondělí našeho času. Snímek nakonec svoje šance neproměnil, ale sama přítomnost na Oscarech je pro film další z řady úspěchů, kterou odstartovala světová premiéra na festivalu v Benátkách v září 2019. Dost neuvěřitelně také jde o první rumunský film nominovaný na Oscara – přestože zejména filmy takzvané rumunské nové vlny jako Smrt pana Lazaresca, 4 měsíce, 3 týdny a dva dny, Pozice dítěte nebo v posledních letech snímky Radua Judea natáčené s českou účastí dlouhodobě bodují na předních světových přehlídkách.

V Los Angeles jste už od 15. dubna a dny do udílení Oscarů jste odpočítávala v karanténě. Jak to probíhalo?

Máme s týmem Kolektivu pronajatý dům, kde každý sedíme ve svém koutě a pracujeme si. Je tu taky malá zahrádka a můžeme se i projít po okolí. Vnímám jako dobré zakončení naší spolupráce, že tu teď můžeme trávit nějaký čas společně. Kromě Alexandera Nanaua jsou tu ještě producenti Bianca Oana z Rumunska a Bernard Michaux z Lucemburska. Každý druhý den jsme testovaní na covid a nikdo nám zatím nedokáže říct, jak bude ceremoniál vlastně probíhat. Ale jsem v Los Angeles poprvé a užívám si to.

Jaké pracovní možnosti vám dvě nominace na Oscara otevírají?

Takhle o tom nepřemýšlím, jsem velmi spokojená, že můžu v rámci HBO Europe spolupracovat s výjimečnými filmaři z celé Evropy. Působím v HBO devět let a celou tu dobu jsem se snažila své kolegy motivovat a vysvětlovat jim, že můžeme pracovat na nejvyšší možné úrovni a že se můžeme dostat třeba až na Oscary. Takže ty nominace teď vnímám jako potvrzení toho, že možné je opravdu všechno.

Kolektiv už za sebou má dlouhou šňůru předchozích úspěchů – premiéru na festivalu v Benátkách, uvedení v Torontu a na Sundance, cenu Evropské filmové akademie…

… nebo třeba prestižní cenu pro nefikční snímky Cinema Eye Honors. I tak je ale dost náročné přimět členy porot a akademií, aby se na film podívali, to je stejné na Oscarech jako na Českých lvech. Soutěže nebývají jen o kvalitách filmů, je to často trochu loterie. Ale my jsme už ve střižně věděli, že máme výborný dokument, výjimečný nejen po formální stránce, nýbrž i tématem a odvahou.

Viděla jste konkurenční filmy, které jsou též nominované?

Některé. A když projíždíme městem a vidíme, jak je plné billboardů propagujících nominované filmy, připadáme si v tom oscarovém boji trochu pozadu. (smích) Ale jestli můžu soudit podle minulých ročníků, řekla bych, že americká akademie má specifický vkus a dává přednost americkým filmům. Od místních přátel nebo z tisku vnímáme, že v kategorii dokumentů je favoritem Moje učitelka chobotnice (tento dokument Oscara nakonec skutečně získal, pozn. red.). Ale už jen to, že jsme tady, vnímáme jako obrovský úspěch, navíc je Kolektiv mezi dokumenty jediný, který má ještě další nominaci.

Během natáčení Kolektivu se odehrálo několik zásadních zvratů a odhalení, například nečekaně zemřela