Deník N

Málo cest, historická návštěva sjezdu KSČM, mlčení při výročích i zcela noví nepřátelé. Jaký byl první rok se znovuzvoleným Zemanem

Prezident ČR Miloš Zeman na summitu V4 11. října 2018 na Štrbském Plese. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Prezident ČR Miloš Zeman na summitu V4 11. října 2018 na Štrbském Plese. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Je to přesně rok od chvíle, kdy byl vítězem druhého kola prezidentských voleb vyhlášen Miloš Zeman. Svého protikandidáta Jiřího Drahoše porazil o 152 tisíc hlasů, a vstoupil tak do další pětiletky. Deník N srovnal, jak si prezident první rok vedl oproti minulému volebnímu období.

Před rokem, v sobotu 27. ledna 2018 krátce po 16. hodině, přiznal Jiří Drahoš porážku v prezidentské volbě. Čerstvě znovuzvolený Miloš Zeman mohl začít přijímat gratulace. „Jdu do dalších pěti let nabit důvěrou občanů České republiky. Věřím, že takovou důvěru nezklamu,“ prohlásil a děkoval všem, kteří přišli k volbám. Krátce poté se začala prezidentova schránka plnit vzkazy od ostatních světových lídrů. Mezi prvními byl i čínský prezident Si Ťin-pching. Ten americký, na jehož vítězství Zeman jako jeden z mála vsadil, se neozval.

Jaký byl jeho první rok ve srovnání s úvodním rokem jeho předchozího funkčního období? Zeman zjevně omezil cesty do zahraničí. Zatímco po prvním zvolení v roce 2013 navštívil prezident v úvodních jedenácti měsících (do konce ledna následujícího roku) deset států, ve svém druhém mandátu se vydal jen do polovičního počtu cizích zemí. Loni vyrazil nejprve na návštěvu Slovenska, kde byl loni celkem třikrát. Dále byl prezident také v Polsku, Německu, Číně a v Izraeli. Zeman neletěl ani na Valné shromáždění OSN.

„Pan prezident už na Valném shromáždění OSN řekl vše podstatné týkající se nutnosti boje s mezinárodním terorismem,“ argumentoval hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Hlavu státu proto před světovými lídry nahradil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Před pěti lety byl během svého prvního funkčního období v tomto směru výrazně aktivnější. Od březnové inaugurace do konce ledna uskutečnil celkem 11 zahraničních cest. Navštívil všechny okolní státy, dále například Ukrajinu, Chorvatsko, Afghánistán a byl také v Bruselu.

Méně aktivní je Zeman také, co se týče cest po České republice. V květnu vyrazil na návštěvu Moravskoslezského kraje, kde strávil tři dny. Poté už navštívil pouze Olomoucko a Ústecko. Když byl Zeman zvolen v prvním období, navštívil za srovnatelné období šest regionů, tedy dvakrát tolik. A to během pouhých dvou měsíců září a října. Před první prezidentskou volbou se Miloš Zeman veřejně zavázal, že bude pravidelně navštěvovat všechny kraje České republiky a bude se v nich setkávat se svými příznivci i odpůrci. Během svého prvního mandátu navštívil opakovaně všechny kraje kromě Prahy, kam nezamířil ani jednou. Před volbami 2018 uvedl mluvčí Hradu, že by se oficiální návštěva Prahy mohla uskutečnit v Zemanově druhém volebním období. K tomu ovšem dosud nedošlo.

Zemanovy cesty do zahraničí – porovnání let 2013 a 2018.

Do sněmovny jen občas

Zeman se loni nezúčastnil ani několika důležitých svátků. „Tichá vzpomínka skutečného pamětníka je vždy to nejupřímnější. Nikoli okázalé obřadnictví těch, kteří se na výročí chtějí přiživit,“ vysvětloval prezidentovu absenci při připomínkách výročí okupace vojsky varšavské smlouvy v roce 1968 i sametové revoluci Ovčáček.

Politolog Miloš Gregor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity upozorňuje na další změny ve výkonu mandátu prezidenta Zemana.„Zásadní rozdíl je ten, že Miloš Zeman si je vědom, že už nepotřebuje být zvolen. Potřeba být populární je otázka cti nebo touhy, ale už ho to nemůže nijak ohrozit v jeho politické kariéře. To znamená, že si může dovolit i přímočařejší vyjádření, která si by dříve nedovolil. Mám na mysli například bezprecedentní vyjádření, že bude navrhovat Andreje Babiše i v případě pádu vlády. To nejsou běžné věci.“

Oproti předchozímu období omezil Zeman také své návštěvy vlády, Sněmovny a Senátu. Celkově se v roce 2013 účastnil jednání vlády jednou, Senát navštívil čtyřikrát a mezi poslance do Sněmovny zavítal jednou. V minulém roce se jednou účastnil jednání vlády a dvakrát vystoupil mezi poslanci. Tedy oproti šesti návštěvám těchto institucí se jeho účast snížila na polovinu.

Do polistopadové historie se Zeman zapsal svou loňskou návštěvou sjezdu KSČM. Akci dal přednost před mší za kardinála Josefa Berana, jehož ostatky byly převezeny z Vatikánu. Beran zemřel v exilu, neboť musel ze země prchnout před komunisty. Kromě komunistů se prezident vydal také „mezi své“. Zavítal totiž na sjezd Strany práv občanů. Prezident na jejich březnovém sjezdu straně dovolil, aby si do názvu vrátila slovo Zemanovci, za což sklidil potlesk.

Opozici vadí útoky na soudy i BIS

Poslanci z vládní koalice, komunisté i členové SPD většinou k prvnímu roku Zemanova druhého období nemají výhrad. Jaroslav Faltýnek z hnutí ANO uvedl, že je „s fungováním prezidenta spokojen“. „Prezidenta Miloše Zemana jsem volil a nelituju toho,“ řekl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Poslanec ČSSD Petr Dolínek vyzdvihl, že prezident se stále snaží reprezentovat Českou republiku. Jako zbytečné mu naopak přišly některé „boje a témata, která by Zeman nemusel neustále řešit“. Jako příklad uvedl Zemanův spor s BIS.

Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Foto: ČTK

Prezidenta hájí i šéf SPD Tomio Okamura: „Ať už s jeho názory souhlasíme, či ne, dokáže otevřít diskusi a ovlivňuje veřejné dění. Podněcuje, aby se občané zamysleli nad různými problémy. Jsem rád, že nemáme za prezidenta želé, které dokáže pojmenovat věci, jen když mu to poradí marketingoví poradci.“ Zástupci opozičních stran naopak Zemana výrazně kritizují. „Bohužel pokračuje, co prezident Miloš Zeman dělal už v prvním období, tedy rozděluje společnost a napíná ústavu. Teď se objevuje i zpochybňování nezávislosti soudů z jeho okolí,“ řekl Deníku N předseda ODS Petr Fiala.

Pozitiva Fiala vidí v Zemanově náhledu na mezinárodní terorismus a na jeho podporu státu Izrael. Podporu Izraele vyzdvihuje i šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. Na druhé straně má k Zemanovi celou řadu výtek, které převažují. „Ve druhém volebním období pan prezident nezměnil styl ani rétoriku. Mrzí mě, že jsem od něj očekával, že by mohl více společnost spojovat, což se neděje. Nejvíc mě mrzí jeho zpochybňování práce tajných služeb, což není dobrá zpráva,“ zhodnotil Bartošek.

Mikuláš Peksa z České pirátské strany také prezidentovy kroky nehodnotí vstřícně. „Prezident by měl být někdo, kdo vede celý národ k lepší budoucnosti, zatímco prezidenta Miloše Zemana vnímám spíš jako toho, kdo adoruje dávno ztracenou minulost,“ říká Peksa. Podle Víta Rakušana z hnutí STAN dělá Zeman „všechno pro to, aby jeho historický odkaz byl, že nechává společnost rozdělenou a vzájemně nenávistnou“.

A dodává: „Do toho přicházejí věci, které už jsou bezprecedentní a které jsou daleko za hranou toho, co jsme si uměli představit. Mluvím tu o zásahu do moci soudní, mluvím tu o zpochybňování systému demokracie.“ Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek Zemanovo působení tvrdě kritizuje. „Je to rok, kdy pan prezident bezskrupulózně prosazuje ruské i čínské zájmy, kdy zpochybnil práci zpravodajských služeb, a negativně se tak podepsal na bezpečnosti Česka,“ říká Kalousek. „Pozitivní je, že musí velmi často odpočívat, takže nemůže mluvit každý den,“ dodává.

Miloš Zeman

V tomto okamžiku nejčtenější