Terorismem bych to nenazval. Útok ve Vrběticích ale Rusku projít nemůže, i když jsou viníci dávno pryč, říká expert
Česko se v reakci na útok ve Vrběticích neobejde bez EU a NATO. Odhalení se sedmiletým odstupem ale snahy o mobilizaci spojenců ztíží, myslí si Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů. „Sabotáž jsme odhalili po letech a hlavní viníci jsou už dávno pryč,“ říká v rozhovoru o aktuálním napětí mezi Českem a Ruskem i o problematice vývozu zbraní.
V posledních dnech jsme byli svědky velké debaty, jak pojmenovat útok ruské rozvědky ve Vrběticích. Jednalo se podle vás o státní terorismus?
Nejsem právník, pokud ale vím, termín terorismus není mezinárodně právně sjednocen. Politologicky bych to jako terorismus spíše neviděl, protože jedním z definičních znaků bývá, že teroristé chtějí, aby jejich útok byl vidět.
Říká se, že teroristé chtějí nějaký počet lidí zabít a také, aby se na to ještě více lidí dívalo. To útok ve Vrběticích nenaplňuje.
Terorismus akademicky chápu jako způsob politické komunikace. Teroristický akt spíše je, když teroristé zaútočí uprostřed města, aby se lidé báli. Jeho pachatelé chtějí šířit strach. Tento útok byl naopak vymyšlený tak, aby strach příliš nešířil. Šlo spíše o dosažení nějakého konkrétního vojenského cíle.
V tomto případě to ale není tak důležité. Termín terorismus se používá, protože se jedná o významnou událost a toto pojmenování přitáhne pozornost. Já bych to nepoužil, ale neuráží mě, když to někdo říká.
Kdybychom tento útok zasadili do mezinárodního kontextu, jak často k nim dochází?
Těžko říci. Cílem těchto akcí právě je, aby nebyly snadno identifikovatelné. Odborník na Rusko Mark Galeotti ve svém podcastu mluví o tom, že právě okolo roku 2014 zbrojní sklady s údajnými dodávkami na Ukrajinu vybuchovaly poměrně běžně.
Útoky států na jiné území jsou třeba na Blízkém východě poměrně běžné. Dělají to státy jako například Írán pomocí svých spojenců mezi teroristickými a dalšími skupinami. Útoky na územích jiných států dělají běžně i Spojené státy.
A samozřejmě také Rusko. Můžeme si vzpomenout na pokus o vraždu Skripala v Salisbury nebo na vraždu bývalého čečenského polního velitele v Berlíně.
Násilný útok na území jiného státu rozvědkou je bohužel poměrně standardní věcí. U Vrbětic je určitý rozdíl, že je to takto
