Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Když agresivní rakovinné buňky chytnou druhý dech. Vědci z Brna našli způsob, jak jim překazit objížďku

Václav Šeda a Marek Mráz z brněnského výzkumného centra CEITEC a FN Brno. Foto: CEITEC/MUNI
Václav Šeda a Marek Mráz z brněnského výzkumného centra CEITEC a FN Brno. Foto: CEITEC/MUNI

Je to nejčastější leukémie, která postihuje dospělé pacienty. Chronická lymfatická leukémie. I dobře zaléčená se po čase vrací. Biologové Václav Šeda a jeho vedoucí Marek Mráz z brněnského CEITEC a FN Brno přišli na to, jak maligní buňky stávající léčbu přelstí. A vymysleli i způsob, jak původní léčiva kombinovat a nádorovým buňkám jejich objížďku znemožnit. Nadějný objev, který publikovali v prestižním časopise Blood, čekají další testy.

Václave, vy jste hlavní autor objevu. Je to zatím váš největší vědecký zářez?

Václav Šeda: Pro mě osobně určitě. Taková publikace člověku nevyjde každý den, navíc to může být dobrý odrazový můstek pro další práci. Nicméně, je to práce velké skupiny lidí, všechny to stálo hodně času a úsilí.

Marek Mráz (vedoucí laboratoře): A taky děkujeme pacientům, protože bez nich bychom žádný výzkum dělat nemohli. Jsou to pacienti v léčbě, mají svých potíží dost, a my jim ještě odebíráme krevní buňky pro výzkum. Poskytnutí vzorků na výzkum rozhodně není automatické, moc si toho vážíme.

A jsou nemocní lidé ochotní s vámi spolupracovat? I když asi vědí, že než se případně to, co vymýšlíte vy v základním výzkumu, dostane do praxe, k nemocným, bude to trvat řadu let?

Marek: Obecně mají pacienti velkou vůli nám poskytnout vzorky, i když si tohle všechno uvědomují. Chronická lymfatická leukémie (dále jen CLL), kterou zkoumáme, naštěstí nepatří k těm nejfatálnějším onemocněním, většina pacientů má dobrou prognózu a velkou šanci žít s chorobou i několik desetiletí. Ale, když trochu předběhnu, chceme s Vaškem také zjistit, jestli by princip, který jsme publikovali a který by mohl pomáhat v léčbě pacientů s CLL, nemohl pomoci také u mnohem agresivnější akutní myeloidní leukémie, což je jedno z nejfatálnějších onemocnění v hematoonkologii vůbec.

Když plevel vytlačuje salát

Ale teď se vraťme na začátek a k chronické lymfatické leukémii, což je nejčastější forma leukémie dospělých, kterou ročně v Česku nově onemocní až šest set lidí. Co se v těle při onemocnění stane?

Václav: Projevuje se maligním množením B-lymfocytů, stanou se z nich rakovinné buňky.

Pokud vím, B-lymfocyty jsou za normálních okolností nezbytné pro náš imunitní systém.

Václav: Ano. Ve chvíli, kdy se do těla dostane nějaký neřád, vir či bakterie, která může vyvolat nemoc, právě tyto lymfocyty ji umí rozpoznat a zahájit účinnou odpověď, vyslat do boje protilátky.

Marek: Přesně na tomhle principu funguje třeba očkování, včetně očkování proti koronaviru. Dáme do těla něco, co připomíná patogen – jeho malou část, která sama žádnou infekci nezpůsobí –, čímž se vyvolá imunitní reakce a aktivuje se produkce protilátek. Ty jsou pak v budoucnu v schopné eliminovat patogen a ideálně zabránit nákaze.

Na první dobrou by si tak úplný laik mohl říct, že čím víc B-lymfocytů, tím lépe, ne? Ale něco mi napovídá, že to tak není.

Václav: Je v tom háček. Tyhle splašené

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Zdravotnictví

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější