Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Světová plodnost klesla o polovinu: Nevěřili jsme, že by nám chemikálie mohly škodit, říká vědkyně

„Dřív chemikálie obklopovala jakási nevinnost – nevěřili jsme, že by nám mohly škodit,“ říká přední environmentální epidemioložka zaměřující se na reprodukční zdraví. Foto: Axel Depeux
„Dřív chemikálie obklopovala jakási nevinnost – nevěřili jsme, že by nám mohly škodit,“ říká přední environmentální epidemioložka zaměřující se na reprodukční zdraví. Foto: Axel Depeux

Počet spermií i hladiny testosteronu u mužů klesají, potratů a případů předčasného ovariálního selhání u žen přibývá. Míra plodnosti klesá, stále více párů vyhledává při oplodnění lékařskou pomoc a podle Shanny Swanové bude hůř, alespoň pokud současný trend nezpomalí. Za hlavní podezřelé označuje všudypřítomné chemikálie, jež mohou narušovat hormonální systém člověka. „Je to jako s klimatickou změnou, lidé nejsou připraveni poslouchat o krizích, které se jich bezprostředně netýkají, nebo je řešit,“ vysvětluje odbornice na reprodukční zdraví, proč se o problematickém vlivu chemikálií dodnes málo mluví.

„Praha má v mém srdci velice speciální místo, moji rodiče se tam totiž vzali,“ líčí ještě před začátkem rozhovoru, který vedeme přes Zoom, usměvavá epidemioložka z Mount Sinai Medical Center v New Yorku.

„Vždycky jsem se tam chtěla podívat,“ dodává trochu nejistě a krátce komentuje současnou krizi, která většinu cest odložila na neurčito. V následujících minutách se ale budeme bavit o krizi docela jiné – reprodukční.

O ní je koneckonců také Count Down, kniha, kterou Swanová spolu s novinářkou v oblasti zdraví a vědy Stacey Colinovou nedávno vydala a díky níž alespoň na chvíli přesměrovala veřejnou debatu k problémům, o kterých se často spíš mlčí.

Když jsem knihu dočetla, přišlo mi to vlastně paradoxní. Na jedné straně na planetě žije rekordní počet lidí, na straně druhé může budoucnost vypadat docela jinak – i kvůli problémům s reprodukčním zdravím způsobeným prostředím, v němž žijeme. Píšete o tom, že už za pár desítek let může většina párů v západních zemích potřebovat při početí pomoc lékařů. Jak jsme se do tohoto bodu vůbec dostali?

Myslím, že se děje totéž co v případě klimatické změny – lidé nejsou připraveni poslouchat o krizích, které se jich bezprostředně netýkají, nebo je řešit. Koho zajímá, že teplota stoupne o dva stupně Celsia? Podobně je to s reprodukční krizí. Lidé nad tím mávnou rukou, protože děti už buď mají, nebo je vůbec nechtějí, a tak je to nijak neznepokojuje.

Problémy s reprodukčním zdravím už dnes

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější