Etiopie jede podle jugoslávského scénáře
Hydrolog Jiří Šíma, který pracuje ve východoafrické zemi od roku 1984, vysvětluje, proč její premiér a nositel Nobelovy ceny za mír Abiy Ahmed od listopadu 2020 vede bojové operace proti vzdorné provincii Tigraj a proč by tento složitý konflikt mohl ve stamilionovém státu přerůst ve vleklou občanskou válku.
„Když jsem v roce 1984 poprvé přiletěl do Etiopie, byla na severu válka. Když jsem z ní teď v březnu naposled odlétal, byla v tomtéž místě zase. Jako by se země pohybovala na sinusoidě,“ konstatuje hořce Jiří Šíma, který v minulých desetiletích projel mnohonárodnostní republiku jako hydrolog křížem krážem. Díky tomu mohl zblízka pozorovat, jak se Etiopie, která se jako jediná v Africe nestala evropskou kolonií, za téměř čtyři desetiletí jeho opakovaných pracovních pobytů proměňovala.
Jaké jsou kořeny současného konfliktu v provincii Tigraj?
Nepřišel z ničeho nic, ale krize tam doutnala už dlouho a základ má už v té minulé válce. Tehdy v 80. letech vládla komunistická rada zvaná derg, která se dopouštěla neslýchané zvůle. Odpor proti ní vedli právě Tigrajci a po dlouhých letech guerrilové války derg porazili a vítězně vtáhli do Addis Abeby. Etiopie je tehdy milovala. A toto malé, dnes zhruba šestimilionové etnikum získalo poprvé vedoucí postavení v celé republice.
Jak ho využili?
Za vlády jejich lídra Melese Zenawiho dali zemi stabilitu, díky které přišel alespoň do měst slušný rozvoj. V Addis Abebě vyrostly mrakodrapy, ale vesnice zůstaly pořád stejné. Jejich popisy z pera Hanzelky a Zikmunda by se z drobnými úpravy daly jako aktuální tisknout ještě dnes. Ale ostatní Etiopané začali Tigrajce nesnášet, protože obsadili nejdůležitější místa v administrativě a začali
