Škatulata na ministerstvu a cesta necesta do Moskvy. Co (ne)víme o odpálení diplomatické bomby
Analýza: V odhalení ruské stopy ve Vrběticích se stále zřetelněji rýsují dvě nevysvětlená místa. Není jasné, jak se zveřejněním obřího skandálu souvisí podivná výměna v čele ministerstva zahraničí. Více otázek než odpovědí se také kupí kolem oznámené cesty Jana Hamáčka do Moskvy. Deník N shrnuje, co v obou případech víme, co k nim říkají přímí aktéři, jaká možná vysvětlení se nabízejí a co mluví pro a proti nim.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Před necelými sedmi lety otřásly zapadlým koutem Česka dva výbuchy. Bezpečnostní složky od té doby pátraly po příčinách a pachatelích. Postupně zjistily, že exploze způsobily nálože nastražené ruskými špiony. Politici po obeznámení se s důkazy rázně jednali a vypověděli ze země agenty ruských tajných služeb.
Zní to jako pohádka ze vzorné demokratické a prozápadně orientované země. Jenže skutečný příběh, který v sobotu vyvrcholil na tiskovce Andreje Babiše a Jana Hamáčka, se těsně před koncem dvakrát podivně zauzlil. Děj – alespoň zdánlivě – nabral směr k úplně jinému konci.
První uzel si můžeme pracovně označit visačkou s nápisem „Výměna ministra zahraničí“. Druhý třeba „Hamáčkova cesta do Moskvy“. Oba na první pohled působily (a stále působí) jako všechno jiné, jen ne kroky prozápadní vlády.
Rozmotat je zřejmě ještě nějakou dobu nebude snadné.
Výměna ministra zahraničí
Není příliš pravděpodobné, že by změna v čele Černínského paláce nesouvisela s bombou, která v něm obrazně řečeno vybuchla o necelý týden později.
Tím spíš, že i
