Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Je to jisté, těžká voda chutná sladce. Což otvírá řadu dalších otázek

Profesor Pavel Jungwirth, muž, který chtěl definitivně vyřešit, jak to je s chutí těžké vody (a mimo jiné předseda Učené společnosti České republiky). Foto: ÚOCHB AV ČR
Profesor Pavel Jungwirth, muž, který chtěl definitivně vyřešit, jak to je s chutí těžké vody (a mimo jiné předseda Učené společnosti České republiky). Foto: ÚOCHB AV ČR

Kdyby tahle zpráva vyšla na apríla, snadno byste uvěřili, že jde o žert: mezinárodní tým vědců vedený Pavlem Jungwirthem a Philem Masonem z ÚOCHB AV ČR prokázal a ve špičkovém časopisu publikoval, že těžká voda má sladkou chuť, přestože k tomu neexistuje rozumný fyzikální či chemický důvod. Nezbývá než připustit, že chuťové receptory člověka i pokusných zvířat nějakým způsobem vnímají kvantové jevy. A zkoumat dál.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

„Těžkou vodu používáme pro izotopickou výměnu při měřeních roztoků solí pomocí neutronového rozptylu. Dělali jsme to na vědeckém jaderném reaktoru v Grenoblu, týden tam měříme v kuse, to pak člověka z únavy napadají různé věci… No a navíc jsme o tom četli ve staré literatuře, kde byly kusé zmínky o chuti těžké vody,“ odpovídá Pavel Jungwirth na otázku, proč se vůbec tak výstředním tématem začal se svým týmem zabývat.

Přestože má na práci tolik jiných věcí, chce se dodat. Profesor Jungwirth vede skupinu molekulového modelování v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, přednáší na MFF UK a také předsedá Učené společnosti České republiky, což je na rozdíl od AV ČR sdružení osob, nikoli institucí – zhruba stovky nejvýznamnějších českých vědců.

Koneckonců, kdo by při takovém zápřahu nezatoužil ochutnat třeba těžkou vodu?

Začít musíme od neutronu

Chemický vzorec vody zná každý: H2O, jeden atom kyslíku a dva vodíku. Vodík je nejlehčí a nejjednodušší prvek, jeho atom se skládá z jediného protonu, kolem nějž obíhá (přesněji řečeno neobíhá, to je představa stará sto let; prostě tam někde nějakým špatně představitelným způsobem je) jeden elektron. Prvky se jeden od druhého liší právě počtem protonů – anebo elektronů, to je jedno, jedněch a druhých musí

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější