Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zleva špatný: Proč ČSSD a spol. bojují o přežití a co je může zachránit

Česká levice nevzkvétá. Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Česká levice nevzkvétá. Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N

V říjnových volbách se možná do Sněmovny nedostane žádná levicová strana. Mezi českými voliči jsou přitom levicová opatření populární. Proč tedy levicové strany podporovatele ztrácejí? A jak se z krize mohou dostat?

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Při hovoru působí Petr Houška jako člověk, který má osud ve svých rukou. Šestadvacetiletý rodák z jižních Čech vystudoval informatiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, absolvoval dvě stáže v USA a nyní pracuje jako programátor v Microsoftu.

Kvalifikovaná pozice v nadnárodním technologickém gigantu, který ze svého zakladatele Billa Gatese udělal ve své době nejbohatšího muže planety, by mohla u někoho vyvolat očekávání libertariánských postojů a přesvědčení, že každý je svého štěstí strůjce. Petrův pohled na společnost je ale blíže levicovým představám.

„Máme dostatek dat, která ukazují, že za velkou část úspěchu jednotlivce může náhoda,“ přemítá Petr analyticky, proč této „pravicové mantře“ nedokáže věřit. Na otázku, zda své názory považuje za levicové, zprvu odpovídá, že záleží na kontextu a že v Česku pojem levice není úplně jasný. Své názory označuje za pragmatické.

„Postarat se o lidi, kteří jsou v těžké situaci, se vyplatí,“ říká. „Nemít milion lidí v exekucích, kteří utíkají do šedé ekonomiky“, je podle něj racionální i z pravicového pohledu.

To ale česká pravice podle něj úplně nechápe. Ale i když Houška cítí, že ho názory „táhnou“ doleva, volit sociální demokracii nechce. „Pro mladšího liberálního voliče je ČSSD aktuálně naprosto nevolitelná,“ vysvětluje.

Data a analýzy ukazují, že problém, před kterým stojí Petr, nemají jen mladší liberálové. Lidí, kteří sympatizují s některými levicovými myšlenkami, ale zároveň se zdráhají levicové strany volit, není zanedbatelné množství.

V ČSSD to na nový vítr nevypadá – předseda Jan Hamáček provádí komplikované rošády v kabinetu, odstranil z něj svého liberálního konkurenta Tomáše Petříčka a strana má dost práce sama se sebou. O moc lépe si ve volebních modelech nevedou ani komunisté.

Pro další byla roky alternativou Strana zelených. Ta se však dostala do Sněmovny naposledy v roce 2006, poté prošla celkem bouřlivou proměnou: od vedení Matěje Stropnického přes volební spolupráci s TOP 09 při volbách do Evropského parlamentu až po nynější volání po spojování s progresivními subjekty.

Podle průzkumů je možné, že po říjnových volbách ve Sněmovně nezůstane ani jedna strana, která se otevřeně označuje za levicovou.

Otevřená a skrytá levice

Neznamená to ale, že jejich voliči zmizeli. Své podporovatele má česká levice – alespoň teoreticky – pořád. Z loňské studie agentury Median pro levicovou Nadaci Rosy Luxemburgové vyplynulo, že její potenciální voliči se dají rozdělit na dvě skupiny.

Jednu tvoří lidé, kteří

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Sněmovní volby 2021

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější