Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Falešné první září v půlce dubna. Děti jdou do škol – s vatovou tyčinkou v ruce

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Hlavní domácí událostí dne byl návrat žáků prvního stupně základních škol do lavic – notně poznamenaný antigenním samotestováním, nervozitou rodičů a nejistotou, jestli je to vůbec k něčemu dobré.

Kromě toho není tak docela jisté, kdo je ministrem kultury, zatímco s určitostí víme, že ministrem zahraničí není nikdo, ale takové věci my v Česku už zvládáme takříkajíc levou zadní. Také je šedesátileté výročí prvního letu člověka do vesmíru, v Německu se rýsuje spor mezi CDU a CSU o budoucí křeslo kancléře (napřed ještě nějaké ty volby, ale to se zřejmě nevnímá jako problém) a čínské vakcíny mají horší účinnost, než se zatím doufalo. Máme toho pro vás ale mnohem víc! Z práce svých kolegů vybral a stručně okomentoval Petr Koubský. (Se zpožděním, za které se omlouvá.)

Děti, dnes je povoleno šťourat se v nose! Podle naší reportáže ve dvou pražských základních školách probíhalo antigenní samotestování bezproblémově a radostně. A především – nikdo nebyl pozitivní. Kéž by to tak bylo všude a pořád. Atmosféru trochu zvláštního návratu do školy přináší obsáhlý článek Markéty Boubínové a Adély Skoupé. Na stejné téma je fotoreportáž Ludvíka Hradilka.

Obsáhlá analýza dopadů epidemie na českou ekonomiku, plná čísel a grafů, není zrovna odpočinkovým čtením, ale jestli si dnes chcete z Deníku N přečíst jen jeden článek (jakkoli by to samozřejmě byla chyba), pak by to podle mě měl být právě tento. Michal Tomeš v něm vysvětluje, co se stalo s nezaměstnaností, s inflací, kolik OSVČ v pandemickém roce přibylo (ano, přibylo!) a co to všechno znamená.

Jak to tedy bude s ministrem kultury – odejde Lubomír Zaorálek (kterému se očividně nechce) do Černínského paláce, aby udělal místo pro Jana Birkeho? Malou radost jeví nejen Zaorálek, ale také jeho podřízení a část kulturní obce, která se obává nejistoty spojené s novým ministrem. V klidu je, jak se zdá, jen pan Birke. Ohlasy zjišťovala Eliška Černá. Kolegyně Bára Janáková mezitím hovořila s Janem Birkem, ale některé jeho odpovědi, nutno poctivě přiznat, nejsou příliš srozumitelné. „Vy jste oznámili změny ve vládě, ale pan Zaorálek tu oznámenou výměnu hned narušuje,“ zeptala se Bára. „K tomu se nebudu vůbec vyjadřovat, ani mi nepřísluší to komentovat,“ odpověděl jí Birke. (A komu to tedy přísluší komentovat? Nejspíš tomu, kdo celou tu rošádu řídí. Ale ten neřekne nic.)

Sjezd ČSSD nejspíš nemohl stranu zachránit, soudí ve své analýze Bára Janáková a Jan Wirnitzer. Předseda Hamáček měl na vybranou jen ze špatných možností. Vybral si ústup z politického středu a zvýraznění levicového charakteru ČSSD, ale nůž na krku v podobě pětiprocentního limitu vstupu do Sněmovny má pořád. Mohou se rovnou přejmenovat na Zemanovce 2.0, komentuje vyhlídky ČSSD Jan Moláček. (A proč vlastně ne? Třeba by to na těch pět procent stačilo.)

Čínské vakcíny Sinopharm, Sinovac a CanSino nejspíš nemají takovou účinnost, jaká by byla třeba. Připustil to Kao Fu, ředitel Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemocí, v sobotu na tiskové konferenci. Jeho slova teď rozebírají analytici a novináři na celém světě a snaží se z nich vyčíst pravou podstatu sdělení. V takové situaci je nejlepší možnou autorkou vždy Magdalena Slezáková.

V americkém Minneapolisu pokračuje ostře sledovaný soudní proces s Derekem Chauvinem, policistou obviněným z vraždy George Floyda. Novinky přináší Jana Ciglerová. V článku samozřejmě najdete odkazy na naše předchozí pokrytí situace, abyste si mohli udělat celkový přehled.

K osobnosti zesnulého prince Philipa, manžela královny Alžběty II., se vrací dnešní díl podcastu Studio N. Filip Titlbach v něm hovoří s Ivanem Kytkou, naším spolupracovníkem ve Spojeném království.

Některá ministerstva nechají své pracovníky přednostně očkovat jako nepostradatelné z hlediska fungování státu, jiné resorty této možností nevyužijí. Jakou logikou se toto rozhodnutí řídí? Zjišťovala Zdislava Pokorná.

Rusko získává v České republice stále více vlivu, píše ve svém komentáři Ján Simkanič a přirovnává situaci dokonce ke stavu krátce před únorem 1948. „Dnes u nás Moskva využívá spojence na vrcholu moci podobně jako dříve československé komunisty. A většina společnosti mlčky přihlíží.“

Na dnešní den připadlo výročí prvního letu člověka do vesmíru. (Inu, také to byl Rus, vot tak my živjom.) Věcně jsem ho připomněl já v technicky laděném článku. Se zcela jiným zorným úhlem přišel náš spolupracovník Josef Mlejnek jr.: ukázal, jak sovětští filmaři a spisovatelé ve sci-fi propojovali režimní propagandu se sny o dobývání vesmíru. Víte vůbec, kdo to byla Aelita?

Co najdete v úterním tištěném vydání Enka?

Na titulní straně dnes těžko může být něco jiného než antigenní test v dětských rukou. Znovuotevření prvního stupně základních škol bylo dnes hlavním tématem dne a nejspíš ještě chvíli zůstane. Kromě toho si můžete přečíst:

  • Kam míří ČSSD po sjezdu, na němž Hamáček zvítězil nad Petříčkem
  • Jak dnes děti v základních školách zvládaly samotestování
  • Kdo má větší šanci stát se spolkovým kancléřem – Armin Laschet z CDU, nebo Markus Söder z CSU?
  • Proč řekl Kao Fu, ředitel Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemocí, že účinnost čínských vakcín není dost vysoká
  • Komu překáží pražské bezdomovecké centrum poblíž hlavního nádraží
  • Kolik peněz má v českých bankách ruský podnikatel Aras Agalarov a proč by to vůbec někoho mělo zajímat
  • Čím sloužily sovětské sci-fi filmy o vesmíru komunistické propagandě dávno před Gagarinovým letem?
  • Co si o autorovi předlohy ke slavnému firmu Obchod na korze pamatuje jeho syn George Grosman
  • S čím si zahrávají čeští rappeři, když vydávají alba jako „Sudety Soldierzz“

Několik maličkostí odjinud

Jak si nakreslit mapu svého města, aby vypadala jako od Tolkiena – podrobný návod.

Opravdu měl Lance Armstrong v kole motorek? (Aneb: může se vůbec ještě stát něco, co by nás doopravdy překvapilo?)

Dejme tomu, že se má Země srazit s opravdu velkým asteroidem. Nebojte se, o žádném takovém nevíme! Ale kdyby… dá se s tím něco dělat? (Moc ne.)

A citát závěrem

Neslibuj nic, co nemůžeš vzít zpátky.
– John le Carré: Agent na cizím hřišti

Čtete Notes? Vyzkoušejte i naše další newslettery! Naši redaktoři pro vás píšou týdenní souhrny o domácí politické scéně, aktuálním dění v USA, Německu nebo o světě vědy a techniky.

Notes

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější