Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

BIS v kauze ruského ovlivňování voleb ukázala na Bystroně z německé AfD.

První na Měsíci. Upíří komunismus na Marsu. Revoluce, nebo láska… Jak Sověti dobývali vesmír

Film Kosmický let může dodnes zaujmout zachycením hlavních hrdinů ve stavu beztíže či při velkých skocích na měsíčním povrchu, které umožňuje slabší gravitace. Repro: Deník N
Film Kosmický let může dodnes zaujmout zachycením hlavních hrdinů ve stavu beztíže či při velkých skocích na měsíčním povrchu, které umožňuje slabší gravitace. Repro: Deník N

Tvůrci sovětské literatury a filmu již dlouho před Gagarinovým legendárním letem, od něhož právě uplynulo šedesát let, snili o podmanění si jiných nebeských těles. A komunismus s revolucí u toho zpravidla nesměly chybět.

Víte, že Američané nebyli na Měsíci první? Na luně, jak mu říkají básníci, totiž již v srpnu 1946 přistál raketoplán SSSR 1 – Josif Stalin s posádkou složenou z akademika Sedycha, jehož zdobil hustý bílý plnovous, mladé asistentky Sedychova vědeckého soka profesora Karina jménem Marina a zvídavého neohroženého pionýra Andrjuši Orlova. Jestli nevěříte, pusťte si záběry na YouTube! Je to tam jasně, byť černobíle pěkně vidět!

Konkrétně jde o sovětský němý film Kosmický let, který měl premiéru v lednu 1936. Cestu člověka do vesmíru, ba rovnou na Měsíc, v té době technicky stále neproveditelnou, alespoň uvedl na plátno a umístil ji o deset let napřed. Jak napovídá postava pionýra, cílovou skupinu diváků měla tvořit hlavně mládež. Sovětský Kosmický let však nepřímo svědčí o ambici sovětského státu dobýt vesmír a prokázat tím svou dějinnou převahu. Do roku 1957, kdy Sověti vypustili první umělou družici Země Sputnik, či do 12. dubna 1961, kdy do vesmíru vycestoval Jurij Gagarin, se tak ale dělo převážně jen v uměleckých dílech, literárních, ale i filmových.

Snímek režiséra Vasilije Žuravljova může dodnes zaujmout zachycením hlavních hrdinů ve stavu beztíže či při velkých skocích na měsíčním povrchu, které umožňuje slabší gravitace. Nebo futuristickou vizí Moskvy s mohutnou startovací estakádou pro raketoplány umístěnou nedaleko centra. V záběrech nechybí ani monstrózní Palác sovětů, jenž měl vyrůst na místě chrámu Krista Spasitele, který nechal Stalin zbořit počátkem třicátých let. Měl se vypínat do výše přes čtyři sta metrů a na vrcholku ho měla korunovat obrovská Leninova socha. Válka však tyto plány zhatila a ani sovětští či ruští kosmonauté se zatím na Měsíc nepodívali. Nemohli tak ani na jeho povrchu vytvořit velký nápis SSSR viditelný ze Země dalekohledem jako ve zmíněném filmu.

Ovšem i ve zfilmování cesty na Měsíc „vyfoukli“ Sovětskému svazu prvenství jiní –

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Komentáře, Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější