Mají svébytnou DNA, jejich jazyku skoro nikdo nerozumí. Vědci zkoumali, jak se Baskové liší od jiných Evropanů
Velká genetická studie zkoumala, jak se Baskové liší od jiných Evropanů i sami od sebe. Předpokládá se, že v jejich izolaci sehrál roli jedinečný jazyk euskara.
Voda teče, zato hory ne. Pohoří jsou utvářena potoky, ale nehýbou se. A indoevropské jazyky připomínají tu tekoucí vodu. Jak píše lingvista a polyglot Gaston Dorren ve své knize Lingo, v průběhu tisíců let proudily téměř po celé Evropě a dnes jimi mluví zhruba polovina světa. Ať už je to angličtina, španělština, portugalština, nebo jiné.
V Evropě je však i jazyk, který je jako ta hora.
Bez ohledu na to, které jazyky proudily kolem (keltština, latina, berberština, gótština a podobně), zůstal na svém místě. A zatímco zmíněné jazyky vymíraly, baskičtina neboli baskicky euskara přežila jako izolovaný ostrov v moři indoevropských jazyků. I po dvou a půl tisíciletí omývání vodou zůstala na svém místě.
Baskické geny: jazyk jako virtuální izolace
Baskové žijí v oblasti na severu Španělska a jihu Francie a svůj jazyk si uchovali po celá staletí. Euskara patří mezi nejstarší jazyky v Evropě a její původ je sporný.
Baskové jsou na svoji kulturu tradičně hrdí a na odlišnost si potrpí. Nová studie barcelonské univerzity Pompeu Fabra v odborném časopisu Current Biology Genetický původ, jedinečnost a heterogenita Basků potvrdila, že si svoji jedinečnost, respektive odlišnost od dalších evropských národů uchovali také jinak – geneticky. Ovšem jak říká slovenský expert na DNA Marián Baldovič, možná méně, než