Notes: O třetím a čtvrtém ministrovi zdravotnictví, ruském rozpínání a hněvu

Protože se u nás vedení některých ministerstev mění jako ponožky, někoho možná už ani nepřekvapí, že máme opět nového (za poslední rok čtvrtého, ale kdo to počítá, že ano) ministra zdravotnictví. Bývalý šéf resortu Jan Blatný sice včera přes den ještě ani netušil, že dnes může být bez práce, ale premiér a prezident měli jiné plány – ministerstvo nově vede Petr Arenberger.

Víte, co je to Blatného paradox? Pokud ne, vysvětlí vám jej v komentáři kolega Honza Moláček: „Nic nemůže ilustrovat příčiny českého průšvihu názorněji než paradox, že ministr, který udělal řadu rozhodnutí špatných, musel nakonec skončit kvůli rozhodnutí naprosto správnému – neuhnout politickým tlakům a neumožnit hazard s neschválenou ruskou vakcínou.“

Redaktorské duo Iva Bezděková a Adéla Skoupá se pak v obsáhlém textu zase ohlíží za tím, jak Blatný provedl Česko nejhorší fází epidemie. Kde odmítl ustoupit a co mu vyčítal Babiš?

Kdo že to je ten nový ministr? Dosavadní kariéře ředitele pražské vinohradské nemocnice, která pod jeho vedením řešila řadu kauz, i jeho postoji vůči ruské vakcíně Sputnik se v textu věnují kolegyně Bára Janáková a Iva Bezděková. Více k tématu si můžete poslechnout také v dnešní epizodě Studia N.

Ale jedeme dál – před polednem se obměnila vláda, po poledni zase poslanci schválili nová pravidla voleb. Hlasy se budou přepočítávat ve dvou krocích, silnější strany budou i nadále zvýhodněny, menší subjekty ale dostanou více křesel než doposud, vysvětluje v článku Honza Tvrdoň. Pokud v tom máte tak trochu guláš, ale přece jen byste novému systému rádi porozuměli, kolegův text vás rozhodně nezklame.

Další z řady komplexních a složitých témat rozebrali Adéla Skoupá a Michal Tomeš. Podívali se totiž na to, jak pojišťovny kvůli plánům na útlum spalování uhlí stále více promýšlejí, nakolik se jim vyplatí tento byznys podporovat. V některých případech dokonce od původních smluv ustupují, jako to nedávno udělala třeba pojišťovna Generali v případě Počerad – největšího znečišťovatele skleníkovými plyny mezi uhelnými elektrárnami v Česku. Důvodem ovšem není jen zelená image, ale třeba i akcie.

A nevídané věci se dneska děly i na Kavčích horách – na jednání Rady České televize totiž radní Hana Lipovská dorazila s policejní ochranou. „Policisté zde plní úkoly dle zákona, které souvisí s potenciálním ohrožením života a zdraví konkrétní fyzické osoby,“ uvedla později policie ke své přítomnosti ve veřejnoprávní televizi. Že by to ale zodpovědělo všechny otázky, které z toho pramení, to se říct rozhodně nedá.

Co je ale podstatné – radní dnes znovu zvedli téma možného střetu zájmů generálního ředitele Petra Dvořáka. Tentokrát kvůli firmě GOPAS, kterou spoluvlastní. Podle Lipovské jde o „ohrožení podstaty veřejnoprávní televize“, protože ČT si od firmy objednala IT služby. Dvořák to ale odmítá a obvinění považuje za manipulativní a do velké míry zmatené. Víc se dočtete v článku Hany Mazancové a Lukáše Prchala.

Za hranice Česka i zloby

Prokremelská média šíří zprávu, že ukrajinský dron zabil malého chlapce. Kyjev to vyvrací s tím, že jeho drony tak daleko nedolétnou. Připravuje se Kreml k vojenské akci na Ukrajině? Na tuto otázku a mnoho dalších se v textu o zvyšující se koncentraci ruských vojsk u hranic s Ukrajinou snaží odpovědět slovenský kolega Mirek Tóda.

Petra Procházková dnes pak píše o tom, že se Rusko hodlá rozpínat na sever, Putin chce mít „svou Arktidu“ pod kontrolou. Ukazují to nové satelitní snímky, které zveřejnila CNN a které zachycují budování obří vojenské základny na nejsevernější části ruského území. „Moskva se připravuje na další oteplování a nehodlá se s nikým dělit o svá severní teritoria. Naopak. Začala je přetvářet v přísně střežená strategická území. A jak slíbil prezident Vladimir Putin, chce je i rozšiřovat,“ vysvětluje v textu nejen o severní mořské cestě naše reportérka.

A na závěr jedna hořkosladká tečka – Pandemie podrazila ženám nohy. Možná pro ně ale může být i šancí, stojí v titulku úderného komentáře Evy Mošpanové. Píše v něm o tom, jak se ženy nejen v Česku zlobí, a zároveň ukazuje, že mají proč. Především ovšem zdůrazňuje, že z toho snad také může vzniknout něco dobrého a dlouhotrvajícího, a to za předpokladu, že se budeme všichni snažit, aby tomu tak bylo.

„Hněv je nesmírně silná emoce. Hněv bourá zdi, vlády, bariéry a překážky. Změn nikdy nedosáhli spokojení lidé, vždy jen ti nespokojení. Ve chvíli, kdy ve vás zlost bublá stejně jako polévka, na kterou musíte u práce a dětí dohlížet, je těžké přemýšlet o tom, zda to může i něčemu prospět. Frustrace by však neměla zůstat ukrytá pouze v kuchyních a osobních rozhovorech. Pokud někdy byla správná doba k rozpravě o tom, co polovinu populace trápí, pak je to teď,“ podotýká autorka.

Co se dočtete v zítřejším tištěném vydání Deníku N?

• Babiš vyměnil šéfa zdravotnictví
• Boj s pandemií povede Petr Arenberger
• Blatný provedl ČR nejhorší fází epidemie. Kde odmítl ustoupit?
• Prymula s Agelem jednal o Sputniku
• Ruské napětí na hranicích Ukrajiny
• Pojišťovny se nechtějí „ušpinit“ od uhelné energetiky
• Stavba jádra s Poláky je příležitost, říká odvolaný zmocněnec Míl
• Komentář: Paradox exministra Blatného
• Duo architektů s Pritzker Prize staví lépe za méně peněz
• Nová pravidla voleb pomohou menším stranám

Nezbývá mi nic jiného než vám popřát hezký večer a příjemné počtení.