Nasadili si masky a vytvořili kult bez osobnosti
Popoví fantomové Daft Punk, The Residents nebo rapper MF Doom obrátili vzhůru nohama pravidla zábavního průmyslu. Nasadili si masky a místo personalizovaných idolů dali publiku tajemství.
„Líbí se nám představa bytosti obdařené zvláštními schopnostmi, jejíž pravou totožnost ale nikdo nezná,“ prohlásili Daft Punk v jednom starším rozhovoru. Letos v únoru francouzská dvojice oznámila konec kariéry a zmizela stejně tajemně, jako se objevila.
Za osmadvacet let působení dokonale srostli s popkulturou, přesto, nebo právě proto, že na veřejnosti nikdy neukazovali svoje tváře a vystupovali zásadně v maskách. Nesundali je, ani když v roce 2014 přebírali cenu Grammy za album Random Access Memories.
Už z titulní strany hudebního časopisu Mixmag z roku 1997 vykukují jako dva chlápci v karnevalových škraboškách a od průlomového alba Homework vydaného o dva roky později vystupovali v nablýskaných robotích helmách. Daft Punk byli odborníci přes chytlavé melodie a z útržků starých disco nahrávek skládali elektronické hity, kde se minulost potkávala s budoucností. Robotí převleky tuhle sci-fi představu o cestování časem jen umocňovaly.
Gestem anonymity se zároveň vymezovali proti popovému spektáklu, který je personalizovaný ve hvězdách a idolech jako Elvis, Michael Jackson nebo třeba Beyoncé. Daft Punk popřeli všechno, na čem je zábavní průmysl vystavěný.
Spolehlivý klíč k jejich tvorbě nabízí film Fantom ráje od Briana De Palmy, který dvojice zmiňovala v rozhovorech. Snímek z roku 1974 také napoví mnohé o tom, jak