Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Pomalá spravedlnost, dehumanizovaná čísla a per aspera ad AstraZeneca

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Tématem posledních dní je uvolňování a rozvolňování, ale četba dnešních textů v Deníku N vyvolává spíše dojem utahování a přituhování. Neztrácejme optimismus a věřme v brzké vzkříšení nadějí a důvěry.

Kombinoval, až překombinoval. Již v minulých dnech jsme psali, jak Andrej Babiš požadoval pro Českou republiku nadstandardní množství dávek vakcíny Pfizer/BioNTech, ale nakonec jsme odešli s prázdnou. Teď se ještě navíc ukázalo, že Česko nereagovalo na nabídku 750 000 dávek od AstraZeneky. Ty měly právě vykompenzovat to, že jsme i jako hodně zasažená země Pfizer navíc nedostali. Přišli jsme tedy zřejmě i o AstraZeneku, ačkoliv její situaci komplikují nová zjištění.

AstraZeneca má smůlu. Známek, že případy trombóz (v rámci jedné země se jedná o jednotky úmrtí) s vakcínou souvisejí, přibývá. Vakcína zkrátka získává špatnou pověst a to je moc zlé, protože riziko úmrtí, kdyby člověk nebyl vakcinován vůbec, je nesouměřitelně vyšší. Problémy se ale týkají zejména mladších lidí, proto by bylo rozumné zaměřovat se s touto vakcínou na starší ročníky, cituje německé odborníky Petr Koubský.

Patálie s vakcínami Pfizer/BioNTech vznikla kvůli dohodě našeho premiéra s premiérem Rakouska Sebastianem Kurzem. Přinášíme bližší pohled na tohoto ambiciózního mladého politika. Kauza může souviset s jinou linií, totiž s Kurzovým pošilháváním po ruské vakcíně Sputnik, o niž má Rakousko zájem. A Kurz má v této věci navíc podporu většiny dotázaných obyvatel.

Na druhou stranu je třeba říci, že Babiš drží slovo. Vyloučil, že by v březnu odvolával ministra zdravotnictví, a opravdu – podle našich zdrojů jej chce odvolat až nyní, počátkem dubna. Křeslo se kýve i pod ministrem školství, oba za ANO. Přinášíme informace, o jakých kandidátech na post ministerstva školství se uvažuje. Ani jeden z ministrů o svém možném odvolání nic neví.

Když jsme u ministerstva zdravotnictví, to chce odměnit jednorázovou částkou ve výši sto tisíc všechny pracovníky ve zdravotnictví jako kompenzaci za potíže během epidemie. Zdravotní pojišťovny i opoziční politici se bouří, protože plošný přídavek připadne i profesím, které covidem dotčeny téměř nebyly. Pirátka Olga Richterová například hovoří o „plundrování zdrojů zdravotních pojišťoven“.

V podivném mezičase se Sputnikem V jsou i Slováci. Získali první várku vakcín, ale politici, kteří to dojednali, již nejsou ve funkcích. Momentálně vakcínu zkoumá tamní státní ústav pro kontrolu léčiv. Úspěch Sputniku se opíral o pozitivní referenci v časopisu Lancet. Ten ale zkoumal jinou šarži vakcíny, než jakou má slovenský ústav.

Jak vlastně o covidu ve zprávách referovat? Novinář Jiří Svoboda ve své glose soudí, že se média utápějí v záplavě čísel a indexů, aniž z toho pro čtenáře plyne nějaký smysluplný obraz situace. „Dehumanizovaná čísla“ navíc vedou k tomu, že jim lidé přestávají věnovat pozornost.

Kolega Lukáš Prchal pořídil rozhovor s vrchní státní zástupkyní v Praze Lenkou Bradáčovou. Probrali rychlost i přísnost soudů, trestání verbální nenávisti na internetu, vztahy s ministryní spravedlnosti i to, zda má uzavření vyšetřování politika brát v úvahu blízké volby (nemá). Padla i otázka na Čapí hnízdo; podle Bradáčové se čeká už jen na poslední informaci, na jistou právní pomoc ze zahraničí.

Co děti, mají si kde hrát? Šéf Národní sportovní agentury Milan Hnilička se má ve středu sejít s ministrem zdravotnictví, aby projednali rozvolnění zákazu tréninků i zápasů amatérských sportovců. Stovky tisíc dospělých sportovců a talentovaných dětí tak přišly v součtu s minulou sezonou už o rok plnohodnotného sportovního života. Legálně trénovat mohou totiž pouze profesionálové.

Mluvili jste někdy s českým kurýrem? Potvrdí vám, že to je naprosto vražedná a nevděčná práce. A teď si představte, že v Číně jsou na tom kurýři ještě stokrát hůře. Není výjimkou pracovat od pěti ráno do jedné v noci a pak ani nedostat zaplaceno. Nejen čínskou společností nedávno otřásl pokus jednoho z takových kurýrů sdíraných z kůže o sebevraždu upálením.

Zítra to bude přesně 77 let, kdy se z koncentračního tábora Osvětim podařilo uprchnout dvěma mladým vězňům slovenského původu. Jejich zpráva o tom, co se v „továrně na smrt“ dělo, působila tak neuvěřitelně, že světoví politici měli problém tomu uvěřit. Slovenský filmař Peter Bebjak o této události, která nebyla nikdy zpracovaná jako hraný film, natočil snímek Zpráva. Jeho kinopremiéra se bohužel kvůli covidu stále posouvá, ale ve světě je již o něj značný zájem.

Letošní přidělování dotací, které v únoru odklepli brněnští zastupitelé, vzbudilo více pozornosti než v předchozích letech. Město totiž podpoří skoro půl milionem korun i dvě komerční akce, za které na veřejnosti vystupovali radní pro kulturu Marek Fišer (Piráti) a zastupitel jedné z městských částí Roman Freimuth (SPD). Podle kritiků si pro sebe ohnuli dotační pravidla.

Co vyjde v zítřejším vydání a jak bude vypadat obálka?

– AstraZeneca: požadavek absolutního bezpečí přijde draho
– Spolu, ale daleko za dravými soupeři
– Týden Floydova procesu
– Další velká hra rakouského kancléře Kurze
– Umíme věci vymyslet, ale ne prodat, říká podnikatel Muchna
– Pietu za oběti holokaustu kalí spor o změnu tradice
– Média nabízejí zbytečně moc čísel a málo kontextu
– Chrámy inspirace. Kulturní historie pražských hospod
– Babiš odmítl SOS vakcíny pro Česko

Pěkný večer přeje za notesáře Ivan Adamovič.

Čtete Notes? Vyzkoušejte i naše další newslettery! Naši redaktoři pro vás píšou týdenní souhrny o domácí politické scéně, aktuálním dění v USA, Německu nebo o světě vědy a techniky.

Notes

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější