Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Chrámy inspirace. V době zavřených hospod vyšel ojedinělý průvodce po jejich kulturní historii

Námět z obálky knihy Jaroslava Žáka a Vlastimila Rady se ocitl na venkovní zdi pražské hospody Planeta Žižkov. Foto: Ivan Adamovič, Deník N
Námět z obálky knihy Jaroslava Žáka a Vlastimila Rady se ocitl na venkovní zdi pražské hospody Planeta Žižkov. Foto: Ivan Adamovič, Deník N

Hospody a pivo hrají v české společnosti a kultuře velmi významnou roli. Což dokládá i tradovaný výrok asi z třicátých let 19. století, kdy si vlastenečtí literáti shromáždění v jednom pražském hostinci říkali: „Kdyby ten strop zde na nás spadl, je po českém národě!“

Jaká byla historie nejvýznamnějších pražských hospod, restaurací a vináren a kdo se v nich v průběhu věků scházel, to nejnověji přibližuje kniha Praha ožralá publicisty a editora Radima Kopáče a spisovatele Petra Stančíka. Její provokativní název inspirovala slavná básnická sbírka Egona Bondyho a snad ho můžeme chápat jako drsnou protiváhu série Lukáše Berného poeticky nazvané Kde pijí múzy.

Každopádně titul Praha ožralá je záměrně přestřelený, protože kniha pojímá hospody jako místo inspirace (chce-li člověk být dobrý spisovatel, podle Stančíka to bez alkoholu nejde) i dějiště svébytných rituálů, které zdaleka nemusí končit opileckým deliriem, ostatně alkohol je pevnou součástí i křesťanských bohoslužeb. Stranou nezůstává ani role místa, které poskytuje jedinečné kulinářské požitky, případně kde jsou až alchymisticky vynalézány nové recepty. Souhlasně přitom autoři citují Jana Nerudu, podle něhož má „každá hospůdka, každá kavárna jiný zápach“.

Prostor setkávání

A především autoři hospody popisují jako prostor setkávání, a to někdy i velmi nečekaných. Skladba osazenstva se v jednotlivých podnicích během jejich historie výrazně proměňovala. Takže například v restauraci U Bubeníčků se za první světové války scházela Maffie, tedy ústřední organizace domácího protirakouského odboje, v letech 1921 až 1923 tam hojně chodili komunisté, kteří tam měli i schůze (v budově sídlil sekretariát ÚV KSČ). Na konci 60. let posloužila hospoda k jednomu z iniciačních setkání budoucího undergroundu.

Pestrá sociální skladba se dá někdy pozorovat i v jednom jediném okamžiku. Například v restauraci U Kotvy můžeme také dnes potkat: „1) smutného pána, jenž zapíjí, že mu ujel poslední spoj (už před několika lety); 2) kněžky lásky za zenitem na lovu zákazníků, kterým nevadí, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Literatura

Praha

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější