Média často pokrývají covid jako sportovní výsledky. Máme zbytečně moc čísel a málo kontextu
Glosa Jiřího Svobody: Už více než rok fungují česká média v modu, který si předtím uměla jen stěží představit. Stejně jako všichni ostatní musela i ona ze začátku improvizovat. Jenže pandemie už dávno na začátku není, a je tak třeba se k jejich práci postavit kriticky.
Někteří novináři (nebo spíš tvůrci mediální agendy) si totiž podle mého názoru nevedou dobře, a jak pozoruji kolem sebe, postupně se i kvůli jejich práci od zpráv odvrací také tací, kteří je dříve denně sledovali.
Často se tento jev svádí na obecnou frustraci lidí, kteří už mají zpráv o covidu plné zuby. To je jistě pravda, ale nebude chyba i na straně produkce? Nešlo by zpracovávat celou pandemii tak, aby měli čtenáři i nadále pocit, že je potřeba se dění okolo věnovat?
Titulní strany mnoha zpravodajských portálů plní titulky ve stylu „přibylo X případů a číslo R se snížilo o X bodu“. Případně k tomu ještě náleží věta, že je to nejméně či nejvíce od náhodného dne v minulosti. Den za dnem, s železnou pravidelností. Podobně se to děje v případě očkování, počtu volných lůžek nebo jakéhokoliv dalšího ukazatele, co si vymyslíte.
Z mnoha zpravodajů, kteří mají tuto agendu na starost, se tak v podstatě stal ekvivalent sportovních redaktorů, kteří
