Notes: Česko vyjednalo, že nejspíš dostane méně vakcín, než dostat mělo. Apríl?

Dnešní den byl pro mnoho lidí opravdu těžký. Jak přežít až do večera a nenechat se napálit ani jedním žertíkem? Když ale pomineme jediný den v roce, kdy se korporáty snaží ukázat lidskou tvář, co se dělo dál?

Politici raději na dnešní den žádné vtípky ani nezkoušeli. Nežijeme v době vtípků.

Ač se to může jako vtip jevit, jde o realitu. Česko spolu s Rakouskem a Slovinskem zablokovalo včerejší návrh Evropské unie na přerozdělování vakcín. Česko tak zřejmě přišlo o 70 tisíc vakcín, které by jinak dostalo, což je zatím diplomatický majstrštyk. Ať už se nový návrh schválí, nebo ne, jedno je jisté: Česká republika bude ze zemí EU v očkování poslední. Česko a další země se zablokováním dohody navíc vzepřely evropské solidaritě. Právě díky ní dostalo Česko v březnu s předstihem 100 tisíc dávek vakcín od Pfizeru.

I další zpráva, kterou jsme přinesli, může vypadat jako žertík. Nejstarší generace Čechů – ti, kteří se narodili před rokem 1936 – nejdou ve sčítání lidu sečíst elektronicky. Úředníci totiž zapomněli zažádat o přístup do patřičné databáze. Tito lidé mají totiž často ještě papírovou knížku s neomezenou platností místo moderního občanského průkazu.

A firmě, která měla celé sčítání lidu na starost, hrozí sankce: a to kvůli výpadkům, které celá akce měla. O komplikacích se sčítáním píše Eliška Hradilková Bártová. Tendru na systém sčítání se zúčastnily tři firmy: vyhrála to ta nejlevnější. Dvěma dodatky se však suma za zprostředkování zvýšila z 25 milionů na celkových 32,5 milionu. Tím se vyrovnala dalšímu uchazeči, kterého stát nevybral právě kvůli ceně.

S hospodařením, jako je tohle, je možné, že dluhy český rozpočet brzy doženou. O tom píše kolega Jan Pavec. A zároveň státu nabízí několik cest, jak se do dluhové pasti nedostat.

Prokop Vodrážka zase včerejší odpoledne strávil na Náplavce s fotografem Gabrielem Kuchtou. V praxi se podívali, jak funguje vymáhání vládních opatření. Shlukování lidí se totiž zabraňovat nedaří: zvláště při tak horkých dnech, jako byla tato středa. Když jdou strážníci kolem partičky lidí bez roušek, ti si ji rychle nasadí a poté zase dají dolů. Místo doporučených tří R: respirátory, rozestupy a mytí rukou tak občané dodržují, jak píše Prokop, tři P. Co znamenají, si buď můžete domyslet, nebo přečíst v naší reportáži.

Země bývalého východního bloku patří obecně k těm, kterým se boj s pandemií nedaří. A když už ano, není jasné, co je korelace, co kauzalita, zda jsou nařízení sofistikovaně vymyšlená, nebo jen budí takový dojem. Na toto téma jsme přinesli hned dva texty: srovnání maďarského a slovenského přístupu k pandemii od našeho kolegy ze slovenského Denníku N a už tradiční týden s covidem od „našeho“ Petra Koubského. Podle statistik počty nových případů v Česku klesají. Jenže přesně nevíme, jaká opatření vlastně fungují a která jsou zbytečná, což je, jak píše Petr, veliká chyba.

Je však možné, že první věta předchozího odstavce je vlastně fakticky špatně. Možná na tom východoevropské státy jsou špatně teď, ale fungují coby jakási předzvěst toho, co přijde na Západě. Francie například dnes oznámila tvrdá zpřísňování opatření. Do jisté míry kopírují situaci, která zrovna platí v Česku: uzavřou se školy a obchody, nebude možné jezdit mezi jednotlivými departmenty a obyvatelé se budou muset držet maximálně 10 kilometrů od bydliště. A tato krize, jak píše Zuzana Hevler, zřejmě bude stát prezidenta Macrona i místo.

Pokud čekáte na upoutávku zítřejších novin, zklamu vás. Na Velký pátek Deník N nevychází. Pozvat vás ale můžu k poslechu diskuse s finskou novinářkou Jessikou Aro, která v knize Putinovi trollové líčí pronásledování a šikanu, jež po jejích odhaleních následovaly. Rozhovor moderuje Jana Ciglerová. Kniha z Edice N je dostání za zvýhodněnou cenu na našich stránkách.

S přáním příjemného večera se s vámi loučí Adam Hecl.