Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Pandemie podrazila ženám nohy. Možná pro ně ale může být i šancí

Ženy mají plné právo být kvůli poslednímu roku rozzlobené, zoufalé a vyčerpané. Debata by však neměla ustrnout pouze u toho. Ilustrace: Adobe Stock
Ženy mají plné právo být kvůli poslednímu roku rozzlobené, zoufalé a vyčerpané. Debata by však neměla ustrnout pouze u toho. Ilustrace: Adobe Stock

Komentář Evy Mošpanové: Poslední rok zní zemí kromě zvuků nemocničních ventilátorů také volání, jak moc pandemie dopadá na ženy. Je naprosto oprávněné. Zároveň bychom ale neměli zůstat pouze u něj. Pandemie totiž otevřela i témata, o kterých jsme měli mluvit už dávno, a je na nás, jak s nimi po jejím konci naložíme.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Pandemie, která nás zasáhla, je zvláštní krize. Díky úspěchům moderní medicíny jsme s ní už ani moc nepočítali. Stačí se podívat na jazyk, který pro ni používáme. Mluvíme o boji, první linii, válce – i přesto, že proti mikroskopickému viru nelze bojovat jinak než ochranou, zkoumáním a péčí. Příběhy o válce totiž umíme už tisíciletí vyprávět lépe než příběhy o péči.

Jenže právě péči tahle krize vyžaduje – o nemocné, umírající, osamocené, izolované, malé a pracující. Do popředí proto vytahuje polovinu lidstva, na niž odpovědnost za péči od mládí klademe. To má své důsledky.

Ženy, které tvoří 89 procent pracovníků ve zdravotnictví, převzaly péči o nemocné. Tlak, jemuž už rok čelí, jim ani jejich mužským kolegům nedělá dobře. Téměř čtvrtina zdravotníků dnes říká, že by potřebovala psychologickou pomoc.

Ženy také v čase zavřených škol a školek převzaly péči o děti. Často bez ohledu na vlastní plný úvazek. V zemi, kde muži vydělávají většinou více než jejich partnerky, jde zčásti o logické rozhodnutí – a zčásti je důsledkem zvyklostí, podle nichž za péči o děti a domácnost pořád odpovídá žena. Jak ukazují průzkumy i konkrétní výpovědi, také jim to nedělá dobře. Značná část z nich se potýká s depresemi nebo funguje na hraně vyčerpání.

Aby toho nebylo málo, ženy za poslední rok přicházely o práci častěji než muži – protipandemická opatření uzavřela hlavně oblast služeb, z velké části obsazenou ženami, zatímco většinově muži obsazený průmysl funguje dál.

Tisíce žen na současný stav doplácí a budou doplácet možná do konce života. Břímě péče o rodinu bez možnosti pomoci státu nebo příbuzenstva jim za poslední rok neumožnilo pracovat tak, jak by chtěly a dokázaly, nebo pouze za cenu obrovského vypětí psychických i fyzických sil.

Řada z nich kvůli tomu může přijít o

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Česko, Komentáře, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější