Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Státy, které nejvíce porušují lidská práva a mezinárodní závazky, založily Skupinu přátel na obranu Charty OSN. V hlavní roli: Moskva a Peking

Poprvé od rozpadu Sovětského svazu dospěl svět do stavu, kdy v globální aréně začíná souboj o možné přerozdělení pozic. Ilustrační foto: Adobe Stock
Poprvé od rozpadu Sovětského svazu dospěl svět do stavu, kdy v globální aréně začíná souboj o možné přerozdělení pozic. Ilustrační foto: Adobe Stock

Analýza Michaela Romancova: Na první zahraničněpolitické kroky Bidenovy administrativy začínají reagovat i ostatní mocnosti. Nedávná návštěva ruského ministra zahraničních věcí v Číně je toho dobrým příkladem.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Formálním hlavním důvodem setkání v Kuej-linu (oblíbená turistická destinace v oblasti Kuang-si) bylo 20. výročí podpisu rusko-čínské Smlouvy o dobrých sousedských vztazích, přátelství a spolupráci, jejíž platnost byla automaticky prodloužena o pět let. Tím podstatným však bylo vzájemné ujištění, že vůči aktivitám USA a EU obě mocnosti shodně zaujímají zcela negativní stanovisko.

V případě USA to jistě pro nikoho není překvapení, ale v případě EU se jedná o novinku. Lavrov se dokonce nechal slyšet, že Rusko již s EU žádné vztahy nemá, neboť „jednostrannými rozhodnutími Bruselu byla zcela zničena infrastruktura vztahů, které byly vytvářeny řadu let“. Pokud se dá věřit jejich deklaracím, spatřují v sobě Peking a Moskva partnery, díky kterým bude možné rozvíjet se nezávisle na Washingtonu, který se snaží jejich technologický rozvoj omezit. Moskva ostatně volá po snížení rizika sankcí prostřednictvím posílení technologické a finanční nezávislosti na USA, respektive mezinárodních platebních systémech ovládaných Západem, od anexe Krymu a rozpoutání války na východě Ukrajiny.

Obě strany rovněž vydaly společné prohlášení odrážející názory Ruska a Číny na tak naléhavé a aktuální problémy, jakými jsou demokracie, lidská práva, mezinárodní právo a potřeba kolektivního přístupu k řešení globálních problémů. Ze závěrů rusko-čínských jednání rovněž vyplynulo, že Čína i nadále podporuje iniciativu prezidenta Putina na svolání summitu stálých členů Rady bezpečnosti OSN, o kterém ruský prezident veřejně hovořil již v lednu 2020.

Tehdy navrhl, aby se v roce, na který připadly 75. výročí konce druhé světové války a stejné výročí založení OSN, takový summit uskutečnil s tím, že „summit zemí, které se významně zasloužily o porážku agresora a vytvoření poválečného světového systému, bude hrát obrovskou roli při hledání kolektivních odpovědí na moderní výzvy a zároveň bude demonstrovat společný závazek duchu spojenectví, historické paměti a vysokým ideálům a hodnotám, za které naši předkové, naši dědové a otcové, bok po boku bojovali“.

Putin se v loňském

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Čína

Rusko

Komentáře, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější