„Jedu se očkovat do Bělehradu.“ Srbové vakcíny nechtějí, rozdává je vláda cizincům?
O víkendu v Srbsku očkovali tisíce cizinců, jimž srbská premiérka děkuje za důvěru. Znamená to snad, že za vakcínou do Bělehradu mohou vyrazit i Češi? Tak jednoduché to není. A je namístě se ptát, proč Srbsko se svými vakcínami zachází právě takto.
Přední srbský epidemiolog Zoran Radovanović nad tím v srbských médiích znovu a znovu kroutí hlavou a zopakoval to i v nedávném rozhovoru pro srbskou redakci DW: „Je to absurdní. My jsme jediná země na světě, kde nabídka vakcíny převyšuje poptávku.“
Opilec mezi dvěma ploty
Radovanović mluví s novináři často a nijak se netají tím, že s postupem vlády v covidové epidemii nesouzní. Lapidárně to shrnul v pár dní starém pořadu stanice N1, v němž epidemickou situaci v Srbsku prohlásil za „katastrofální nebo na hranici katastrofy“ a opatření za „anemická“.
„Jsme jako opilec mezi dvěma ploty. Komíháme se tu na jednu stranu, tu na druhou, a vrážíme hlavně do té viklavější strany,“ řekl a vyčetl vládě, že „situaci lakovala na růžovo“ a manipuluje fakty i čísly i po loňských parlamentních volbách. Veřejnému prostoru prý vládne populismus, epidemie jde ruku v ruce s „infodemií“.
Výsledek? Srbům bombardovaným protichůdnými informacemi „jde hlava kolem“. Přímý důsledek? Odmítají očkování.
Radovanovićova slova by snadno šla odmávnout jako postranně motivovaná. Přece jen, srbská společnost je v dlouholeté hluboké krizi, veřejná scéna je rozpolcená a ta politická má ostré a bezskrupulózní lokty.
A navíc: Srbové že se nechtějí očkovat? Copak Srbsko
