Deník N

„Kdekoli zavlaje ruská vlajka, ať vlaje navěky!“ Co brání uzavření rusko-japonské mírové smlouvy

Dobová karikatura z ledna 1904 zobrazuje ruského a japonského vojáka, kteří kolem sebe krouží na Korejském poloostrově. Kresba: Leon Barrit
Dobová karikatura z ledna 1904 zobrazuje ruského a japonského vojáka, kteří kolem sebe krouží na Korejském poloostrově. Kresba: Leon Barrit
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Analýza Michaela Romancova: Až bezmála tři čtvrtě století od skončení II. světové války začalo Rusko a Japonsko jednat o mírové smlouvě. Obě strany mají na jejím uzavření zájem, ale to je zatím asi vše, na čem se opravdu jsou schopny shodnout. Co tedy stojí dohodě v cestě?

Předsevzetí uzavřít už konečně mírovou smlouvu vyplynulo z loňských jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s premiérem Šinzó Abem na summitech ASEAN v Singapuru a G20 v Buenos Aires. Putin v Singapuru oznámil, že navrhuje podepsat ji do konce roku, a to bez jakýchkoliv předběžných podmínek. To by podle jeho názoru umožnilo, aby obě země začaly řešit všechny sporné otázky jako přátelé.

Tokio však předběžné podmínky má. Po celou dobu zastává názor, že některé teritoriální změny, k nimž po II. světové válce v regionu došlo, nemají oporu v mezinárodním právu. Japonci nezpochybňují ztrátu Tchaj-wanu, Koreje, jižního Sachalinu či celé řady tichomořských ostrovů.

Tvrdí však, že sovětská okupace čtyř jižních Kurilských ostrovů, tedy Kunaširu, Iturupu, Šikotanu a Habomai, neodpovídá podmínkám, které byly definovány smlouvou ze San Francisca. V té Japonsko v roce 1951 uzavřelo mír se Spojenci, Sovětský svaz a jeho tehdejší satelity, Polsko a Československo, ji však podepsat odmítly.

Uděláme ústupek, teď jste na řadě vy

Jelikož se pro japonského premiéra zjevně jedná o zásadní politické téma, odhodlala se jeho vláda učinit vstřícné kroky a Japonsko vyslovilo souhlas s jednáním na základě sovětsko-japonské deklarace z roku 1956, podle které by mohlo získat zpět pouze dva, tedy ne všechny čtyři nárokované ostrovy, které jsou ve hře. Zároveň také prohlásilo, že se vzdává až dosud požadované finanční kompenzace za jejich neoprávněné užívání.

Japonci nejspíš doufali, že i ruská strana učiní nějaký ústupek, ale jednání na úrovni ministrů zahraničí v polovině ledna ukázala, že se tak zatím nestalo. Ministr Sergej Lavrov se nechal slyšet, že Rusko počítá s otevřenou a konstruktivní debatou, musí však vycházet z výsledků II. světové války, uznaných OSN, které se prý Japonsko poté, co bylo v prosinci 1956 přijato za člena, zavázalo respektovat.

Jak se v historii měnila na Kurilském souostroví hranice mezi Ruskem a Japonskem. Zdroj: Wikipedia

Kurilské ostrovy jsou podle něj integrální součástí Ruské federace, její suverenita nad nimi je naprostá a nebude předmětem jednání. Ruské stanovisko – jak řekl Lavrov – nelze považovat za předběžnou podmínku jednání či ultimativní požadavek, neboť je prý zjevné, že japonský postoj je v rozporu s Chartou OSN.

Skutečnost, že letošní první rusko-japonské jednání o mírové smlouvě k ničemu nevedlo, není překvapivá. Stejně tak se nic zásadního nezměnilo ani po návštěvě premiéra Abeho v Moskvě 21. ledna. Abe se s Putinem setkává několikrát ročně a k mírové smlouvě, respektive sporu o Kurily, se dostanou pokaždé.

Japonci si jsou dobře vědomi, do jakých problémů se Rusko dostalo po anexi Krymu a rozpoutání války na východě Ukrajiny a snaží se toho maximálně využít. Moskva by jistě ráda přilákala japonské investice, ale pečlivě zvažuje rizika, která by odstoupení sporných území mohlo přinést. Co všechno je v sázce?

Tři důvody: prestiž, historie a zkušenost

Pokud by se Rusko oněch čtyř ostrovů vzdalo, tak by

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Analýza

V tomto okamžiku nejčtenější