Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Oddělování neřestné Budapešti a skutečného „Maďarska“ má hluboké kořeny

Kniha Johna Lukacse může českému čtenáři nabídnout pohled na střední Evropu z perspektivy, kterou možná úplně neznal, pokud nešlo o hungaristu. Foto: Flickr
Kniha Johna Lukacse může českému čtenáři nabídnout pohled na střední Evropu z perspektivy, kterou možná úplně neznal, pokud nešlo o hungaristu. Foto: Flickr

Poloorientální vesnice u řeky, respektive shluk skromných domků a vinic, která se za relativně krátkou dobu stala hrdou a vzkvétající metropolí, z níž vzešla řada světově významných vědců a umělců. I to je příběh Budapešti, jak jej vypráví kniha Budapešť 1900: historický portrét města a jeho kultury.

Jejím autorem je historik John Lukacs (1924–2019), který se narodil v Maďarsku do rodiny židů, kteří konvertovali ke křesťanství. V mládí se pilně učil anglicky, dokonce strávil dva semestry na soukromé škole v Anglii. Takže když v roce 1946 emigroval do USA, zřejmě neměl problémy s adaptací: už o rok později začal působit jako vysokoškolský profesor historie. O té přednášel po většinu svého života, navíc napsal řadu odborných historických knih, z nichž některé byly publikovány i česky.

Součást západního světa

Originál jeho nově přeložené knihy Budapest 1900: A Historical Portrait of a City and Its Culture vyšel už roku 1988. Z textu je patrná autorova nostalgie po městě, v němž strávil mládí: „Pohledu na hrad z pešťské promenády na nábřeží či z oken a balkonů tamních hotelů se nevyrovná panorama téměř žádné metropole na světě: budovy na Hradním vrchu se rýsují na obzoru Budína a dramatičnost celé scenerie dále umocňuje majestátně pomalý ohyb Dunaje a Řetězový most.“

Kniha byla evidentně psána pro anglosaské publikum, takže je z ní patrná autorova snad až urputná snaha čtenáře přesvědčit, že i když Budapešť v době vydání knihy ležela za železnou oponou, bývaly doby, kdy byla alespoň svojí duchovní orientací součástí západního světa. O totéž mimochodem usiloval Milan Kundera svojí esejí Únos Západu aneb tragédie střední Evropy (1983), kterou ovšem nepsal jen na obranu západní přináležitosti Čechů, ale také dalších národů našeho kulturního prostoru, zvláště Poláků a právě Maďarů.

Naopak Lukacs sousední národy

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější