Deník N

Je třeba lidem vrátit víru ve spravedlnost, říká žena, která chce v úřadu slovenského prezidenta nahradit Andreje Kisku

Zuzana Čaputová, kandidátka na slovenskou prezidentku, místopředsedkyně mimoparlamentního hnutí Progresivní Slovensko. Foto: Peter Kováč, Denník N
Zuzana Čaputová, kandidátka na slovenskou prezidentku, místopředsedkyně mimoparlamentního hnutí Progresivní Slovensko. Foto: Peter Kováč, Denník N

Místopředsedkyni mimoparlamentního hnutí Progresivní Slovensko Zuzanu Čaputovou zná podle průzkumů třetina jejích spoluobčanů. Z Čechů patrně málokdo. S využitím Denníku N představujeme po Maroši Šefčovičovi jeho rivalku v březnových volbách.

„Celý svůj život jsem se věnovala pomoci slabším. Vždy šlo o nerovný boj. Na Slovensko je třeba vrátit víru ve spravedlnost,“ říká Zuzana Čaputová.

Když vloni oznamovala kandidaturu na prezidentku, mluvila o kauze pezinské skládky, proti které roky bojovala a díky které vešla ve známost. Řekla, že ji tato kauza postavila proti mocným lidem vládní strany Směr a podnikatelům, jako je například Marián Kočner (ten je vyšetřovaný v několika kauzách propojujících ekonomické a politické zájmy, mimo jiné i v souvislosti s vraždou novináře Kuciaka, pozn. red.).

„Byl to těžký příběh, který trval 14 let, prošli jsme si všeličím, obavami, strachem, ale nakonec jsme zvítězili.“

Mgr. Zuzana Čaputová

  • narozena v roce 1973 v Bratislavě
  • místopředsedkyně mimoparlamentního hnutí Progresivní Slovensko
  • advokátka, občanská aktivistka
  • spolupracovnice sdružení VIA IURIS, které sa věnuje posilování právního státu
  • 14 let se jako právnička iniciativy Skládka nepatří do města věnovala skládce v Pezinku
  • v roce 2016 za to získala Goldmanovu environmentální cenu

Nechci být tváří progresivců

Čaputová vstoupila do hnutí Progresivní Slovensko (PS), které vede Ivan Štefunko, předloni v prosinci. Nová strana v průzkumech dosahuje podpory kolem pěti procent.

Profil dalšího kandidáta vládní strany Směr Maroše Šefčoviče si v Deníku N můžete přečíst tady.

Právnička na dotaz, zda cílem její kandidatury není zejména zviditelnění mimoparlamentního subjektu, odpověděla, že kdyby se nechtěla stát prezidentkou na sto procent, do souboje by nešla.

„Nebylo to vůbec snadné rozhodnutí, neudělala bych krok, který by znamenal, že jsem tváří Progresivního Slovenska,“ řekla.

Ke Kiskovi řekla, že si váží, jakým způsobem vykonával svůj mandát. Právě stávající prezident v létě uvedl Čaputovou mezi jmény třech lidí, kteří by podle něj byli dobrými prezidenty. Vedle ní zmínil i Roberta Mistríka a Františka Mikloška.

Zuzana Čaputová, kandidátka na slovenskou prezidentku, místopředsedkyně mimoparlamentního hnutí Progresivní Slovensko. Foto: Peter Kováč, Denník N

Jak moc jste vlastně známá?

Na začátku prosince mě znalo 35 procent respondentů.

Takže třetina obyvatelstva Slovenska ví, kdo je Zuzana Čaputová.

Přesně tak.

Není vaším problémem i to, že hnutí Progresivní Slovensko jako takové má sice podporu mezi ostrůvky svých příznivců, ale masově známé není?

Jako hnutí se s tím snažíme vypořádat nejlíp, jak umíme. Na podzim jsme představili dva silné programové pilíře, digitalizaci Slovenska a vyrovnání regionálních rozdílů. Přinášíme konkrétní opatření, která by zjednodušila život na Slovensku a odstranila nerovnosti v zemi. Zviditelňujeme se obsahovou prací, prací v terénu a cestami po Slovensku, abychom pro ideu pokroku získali co nejvíce lidí.

Měla prezidentská kampaň doposud nějaké velké téma, které by přivedlo pozornost lidí k souboji kandidátů?

Trochu to vypadá – z celého společenského dění – jako kdyby jediným tématem těchto voleb bylo, kdo se v čí prospěch vzdá. Jako kdyby taktika byla nad obsahem, tedy nad návrhy na řešení problémů Slovenska. Já si myslím, že tématem těchto voleb má být spravedlivé Slovensko. A nemám na mysli jen spravedlnost v právním slova smyslu, ale také ve smyslu férovosti a rovnováhy. Naše země nefunguje férově a spravedlivě pro všechny, což je důsledek systémových nedostatků. Zdá se mi, že se téma spravedlnosti pojí také s voláním desetitisíců lidí na náměstích za slušnější Slovensko.

Není téma, o kterém mluvíte vy, tedy „spravedlivé Slovensko“, pro voliče příliš vágní?

Je to věc podání, beru to jako výzvu. Pokud téma spravedlnosti přetlumočím do polohy férovosti, každý člověk v této zemi ví, o čem mluvím. Protože já chci mluvit také o sociální spravedlnosti, o tom, že pokud lidé chodí do práce a platí daně, mají právo očekávat jistou kvalitu veřejných služeb, která se jim nedostává. Spravedlnost není jen o soudních přích. Jde o to, co lidé zažívají dennodenně.

Jak byste tedy v jednoduché formě oslovila voliče sloganem na billboardu, aby přesně pochopili, o co vám v prezidentské kandidatuře jde? „Prezidentka pro spravedlivé Slovensko“ je možná fajn motto, ale zní to hodně obecně.

Možná právě proto si billboardy nevymýšlím sama, spolupracuji s lidmi, kteří se tím živí a kteří dokážou do obrázku a krátké věty dostat emoci a hodnotu. Od billboardu se asi nedá očekávat, že lidem podrobně vysvětlí podstatu problémů i s mými řešeními.

Snažím se vás spíš navést k odpovědi na otázku, jak byste normálnímu člověku, řekněme třeba ve Snině, vysvětlila, o co jde v těchto prezidentských volbách.

V těchto volbách jde opravdu o hodně: nejen o spravedlnost, ale také o důvěru veřejnosti ve fungování země, o hodnoty, na kterých je postavena liberální demokracie, jde i o zahraničněpolitickou orientaci Slovenska. Je to i na nás, kandidátech, zda u lidí vzbudíme emoci důvěry v demokratické hodnoty, nebo budeme naopak pracovat s jinou emocí. Třeba emocí strachu, hrozby a zachránce. To je mně osobně velmi vzdálené.

Ale na Slovensku je to vítězná strategie.

Je pravda, že některé strany, které mají úspěch, s emocí strachu pracují. Ale pracoval s ním v kampani Andrej Kiska? Prezident Kiska nevyhrál tím, že strašil. Je mi bližší mluvit o pozitivních hodnotách, protože naše země má obrovský potenciál. Bude skvělé, pokud se lidé budou chtít vracet na Slovensko a pomáhat jej budovat.

Na co se vás voliči při setkáních nejčastěji ptají?

Ptají se mě i na témata týkající se spravedlnosti. Ptají se mě i na strach. Ptají se na ženský element, tedy na to, že jsem žena: zda je to pro volby dobře, nebo špatně. Ptají se často na kulturně-etické otázky, samozřejmě také na migraci. Testují, do kterého tábora v zjednodušeném vnímaní tohoto problému patřím. Hodně záleží na tom, o jaké publikum jde.

V mnohých vašich videích uvádíte příběh pezinské skládky, kde jste stála i proti Mariánu Kočnerovi. Z kampaňového hlediska rozumím motivu Kočnerovy soupeřky, ale není to příliš lokální příběh?

Ano, ale je to příběh, který je hodně vypovídající. V malé lokální kauze se odráží situace v zemi, tedy problémy s vymáháním spravedlnosti a boj běžných lidí s politickou a ekonomickou přesilou. V tomto je příběh pezinské skládky hodně symbolický a nakonec, díky tomu, že se o něm rozhodovalo i u Evropského soudního dvora (Soudní dvůr Evropské unie, pozn. red.), přinesl změnu pravidel v celé Unii. Ale v kampani nemluvím pouze o pezinské skládce, na mém Facebooku najdete videa z dalších kauz, na kterých jsem jako advokátka pracovala. Pezinská skládka však byla mediálně nejznámější.

V jednom z vašich videí vystupuje také Kočnerův bratr Ivan, který je úplným opakem svého sourozence. Bude vás i nadále podporovat v kampani?

Neuvažovala jsem nad tím, ani bych ho o to nežádala. Ivan vystupuje v jednom z videí s mými klienty z minulosti, kteří se rozhodli mě podpořit. Rovněž je to člověk, se kterým mě pojí přátelský vztah. Podpořil mě dokonce i tak, že pro mě sbíral podpisy ve své kavárně. Bylo to moc milé, je oduševnělým podporovatelem mé kampaně.

Video Zuzany Čaputové s Ivanem Kočnerem. Zdroj: Facebookový profil Zuzany Čaputové

Vy i další kandidát, pan Mistrík, jste vloni řekli, že pokud by znovu kandidoval prezident Andrej Kiska, do prezidentské kampaně byste nešli. Platí to ještě pořád? Pořád jste se současným prezidentem spokojená?

Neměla bych to důvod přehodnocovat, jiná otázka je, kdyby udělal teď nějaký obrat a rozhodl se v této chvíli kandidovat na prezidentskou funkci…

… to je dobrá otázka, odpovězte na ni. Protože ve Směru si mnozí myslí, že Andrej Kiska nakonec ještě bude kandidovat.

On to konzistentně odmítá.

Jednou už odmítl i vstup do stranické politiky, ale dnes to není nereálné…

Pokud by nyní ohlásil kandidaturu, tedy v situaci, že už jsem v kampani a rozhodla jsem se tak po jeho prohlášení v květnu, tak platí můj postoj, který je ve všech předchozích odpovědích tohoto rozhovoru.

Takže byste počkala, jak by se situace vyvinula a jak by kdo byl silný?

Přesně tak. Nepoložila bych to zítra.

Zklamal vás v něčem prezident v období po ohlášení vaší kandidatury? Co byste udělala jinak než on v posledním tři čtvrtě roce?

Mohu to posuzovat pouze jako člověk zvenčí, ale možná mohl lépe odkomunikovat některé své problémy kolem pozemků a daní. Umím si představit jinou míru otevřenosti, mám pocit, že byl více reaktivní než proaktivní. To mu někdy nedává tu nejlepší pozici.

Zuzana Čaputová, kandidátka na slovenskou prezidentku, místopředsedkyně mimoparlamentního hnutí Progresivní Slovensko. Foto: Peter Kováč, Denník N

Ženská kandidátka? Lidé stále myslí na Radičovou

V posledních prezidentských volbách v roce 2014 kandidovala jen jedna žena, tehdejší poslankyně hnutí OĽaNO Helena Mezenská, nebylo to však s podporou hnutí. Získala 2,4 procenta hlasů.

Nejúspěšnější ženskou prezidentskou kandidátkou dosud na Slovensku byla Iveta Radičová, která se v roce 2009 dostala do druhého kola prezidentských voleb. Získala téměř milion hlasů (44,47 procenta), ale prohrála s Ivanem Gašparovičem.

Slovenské prezidentské volby

Slovensko

V tomto okamžiku nejčtenější