Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jsem černá ovce rodiny. S nejbližšími se o covidu nebavím, jenom bychom se hádali

Fakta u lidí věřících hoaxům a konspiracím nefungují. Neznamená to však, že nemá smysl o nich mluvit, říká psycholog Martin Miler. Ilustrační foto: Unsplash
Fakta u lidí věřících hoaxům a konspiracím nefungují. Neznamená to však, že nemá smysl o nich mluvit, říká psycholog Martin Miler. Ilustrační foto: Unsplash

Daniela a Marek se s příbuznými o koronaviru nemohou bavit. Mají jiný názor než zbytek rodiny, což vedlo k osobním útokům.

Společné obědy končívaly hádkou, diskuse na sociálních sítích útoky a blokováním kontaktů. Pandemie covidu-19, která trvá už více než rok, ovlivňuje rodinné vztahy.

Mnozí kvůli rozdílným názorům přestali komunikovat s nejbližšími. Odstřihli se od rodičů, nevolají si se sourozenci.

Toto jsou příběhy Marka a Daniely (v textu jsme na jejich žádost nepoužili jejich skutečná jména, ale redakce je má k dispozici), kteří pro vlastní klid odmítají s nejbližší rodinou téma koronaviru rozebírat a nebaví se ani o rouškách a očkování.

Markovu a Danielinu situaci jsme popsali klinickému psychologovi Martinu Milerovi. Ptali jsme se ho, jak by se měli k takovému konfliktu postavit, jak by se mohli vyrovnat s hádkami s nejbližšími a jaká by mohla být řešení v případě, kdy debaty o pandemii přerostou do osobních a velmi bolestivých útoků.

Slabá místa

„Je to strašně skličující a frustrující pocit, být v rodině sám s opačným názorem,“ rozpovídá se Daniela o svých zkušenostech. Její vztah hlavně s matkou a sestrou se během koronakrize výrazně zhoršil. „Najednou je mezi námi cítit ochlazení a hroznou propast. Vždyť rodina by měla být to nejbližší, obzvlášť v těchto těžkých časech,“ říká Daniela.

Ani před nástupem pandemie neměli doma na všechno stejný názor. Hádali se hlavně o politice. Nemoc však napětí mezi nimi vyeskalovala. „Jako bychom se neměli o čem jiném bavit,“ vysvětluje průběh toho, co dnes nazývá peklo v rodině.

Pandemie onemocnění covid-19 podle Daniely probudila u matky a sestry velký zájem o hoaxy a konspirace.

„Poprvé jsme se dostali do situace, kdy nemáme naše životy úplně pod kontrolou,“ říká. „Sahá se na náš komfort a bezpečnost a místo racionálního kritického myšlení a nějaké pokory tady hledáme všemocného viníka, který to má všechno na svědomí. Pro ně je lehčí věřit nějakému celosvětovému spiknutí.“

Každá krize podle psychologa Martina Milera odhalí slabá místa ve vztazích. U koronakrize je to ještě náročnější.

„Koronavirus se týká osobnějších věcí – zdravotního stavu a života. To si jedna strana může uvědomovat. Ta druhá si to pravděpodobně taky uvědomuje, i když méně, respektive to chce raději popírat. A právě proto věří spíše hoaxům,“ říká Miler. „Konfrontace se strachem a ohrožením může lidem připadat jako

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rodina a vztahy

V tomto okamžiku nejčtenější