Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Velký přehled: Jaké varianty volebního systému jsou na stole a komu by pomohly

Po Velikonocích by Poslanecká sněmovna měla rozluštit hlavní politickou tajenku části letošního roku končící sněmovními volbami – podle jakého klíče budou v říjnu zvoleni noví poslanci. Na webu dolní komory Parlamentu jsou všechny návrhy, o nichž bude hlasovat. Deník N s pomocí politologa a odborníka na volební systémy Tomáše Lebedy zmapoval, co by znamenaly.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Ústavně právní výbor Sněmovny zasedá ve středu. A po Velikonocích chtějí mít poslanci jasno, co pošlou k projednání Senátu. Sestavili jsme proto přehled variant, které jsou ve hře.

Vládní návrh zákona, varianta 1

  • Klíčové parametry: čtrnáct volebních krajů, velká poměrnost rozdělování křesel
  • Šance: návrh bude nejspíš využit jako nosič, je k němu podaná řada pozměňovacích návrhů (viz níže)

První ze dvou vládních variant, podaných na pokyn premiéra Andreje Babiše, počítá se zachováním 14 volebních krajů. Je to nadějný základ pro shodu – tak to chtějí všechny strany (i když SPD a zejména ANO zdráhavěji než ostatní). Navíc na tomto parametru trvá Senát, bez jehož souhlasu není možné žádnou změnu volebních zákonů schválit.

Stejně jako v poslaneckém návrhu lidovce Marka Výborného (viz níže) by se nejprve celkový součet hlasů pro úspěšné strany, hnutí či koalice vydělil počtem poslanců. Pak by se celostátně určilo, kolik hlasů odpovídá jednomu poslanci (říká se tomu volební číslo, a kolikrát by se vešlo do celostátního zisku hlasů té které strany, tolik poslanců by získala – systém by tak celostátně byl vysoce poměrný).

Ústava stanovuje, že do sněmovních voleb volíme poměrným systémem: strany dostanou hlasy v určitém poměru k sobě vzájemně a z toho se odvodí počet jejich zákonodárců. Opakem je většinový systém, kde vítěz bere vše (tak volíme například do Senátu, každé dva roky se 27 vítězů v senátních obvodech stane členy horní komory). Politici změnu řeší kvůli rozhodnutí Ústavního soudu, podle nějž se současný systém příliš blíží většinovému principu, zejména mírou zvýhodnění silných stran oproti menším.

Protože by se takto nerozdělily všechny mandáty, jejich zbytek by se přiděloval v pořadí podle takzvané metody nejvyššího zbytku – poslanecká křesla by získaly ty subjekty, které k nim měly nejblíž. (Představte si miniaturní Sněmovnu, která má pět poslanců, a volby, v nichž se do ní dostaly jedna strana se 70 tisíci a druhá s 55 tisíci hlasy. Volební číslo je rovno 25 000 – tedy (70 tisíc + 55 tisíc) děleno pěti (počet poslanců). Každá strana získá po dvou poslancích, každého za 25 tisíc hlasů. Zbývajícího poslance získá první strana – její zbytek dělení je 20 tisíc, zbytek druhé strany pět tisíc.)

Strany, hnutí nebo koalice by následně získaly poslanecká křesla v konkrétních krajích obdobnou cestou: v každém regionu tolik křesel, kolikrát by se volební číslo vešlo do celkového počtu získaných hlasů v kraji. A zbylá v těch krajích, kde měly největší zbytek dělení.

Na rozdíl od Výborného návrhu vládní novela počítá s kvorem pro koalice ve výši sedmi, devíti, či jedenácti procent (podle počtu stran v koalici – dvou, tří, čtyř a více).

Na celostátní úrovni je to velmi poměrný systém, na úrovni krajů (zvláště menších) mohou nastat výkyvy. Návrh ale v této podobě zřejmě schválen nebude – vlastní pozměňovací návrhy k němu má ANO, Piráti i ODS. Vládní návrh se zřejmě stane jejich nosičem.

Vládní návrh zákona, varianta 2

  • Klíčové parametry: jeden volební obvod; volební lístky se 200 jmény; největší poměrnost
  • Šance: prakticky nulová poté, co návrh (neprůchozí v Senátu) přišel o podporu SPD

Babišův kabinet připravil i druhou variantu novely volebního zákona. V ní by Česká republika byla pro účely voleb jediným celostátním obvodem. Z pohledu expertů to je nejpoměrnější varianta na stole (i když i některé jiné v tomto kritériu obstojí). Své poslance takto volí například na Slovensku.

Systém pracuje s volebním číslem a rozdělením mandátů stranám podobně jako první vládní varianta. Rozdíl je, že volební číslo vzniká vydělením celkového počtu hlasů pro úspěšné strany číslem 201 (počet poslanců + 1). Nerozdělená křesla se opět dělí podle metody nejvyšších zbytků.

Protože strany staví v tomto systému jednotnou kandidátku pro celou zemi, je to systém dobrý pro

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Sněmovní volby

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější