Jeden průplav, jedna loď a zablokovaný náklad za 10 miliard. Co znamená ucpaný Suez a lze ho nahradit?
Gigantická kontejnerová loď zaklíněná napříč úzkým Suezským průplavem mezi Evropou, Afrikou a Asií ukázala, jak snadné je zablokovat globální námořní přepravu a jaké následky to může mít. A přiměla dopravce i státy světa přemýšlet o nových řešeních.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Suezský průplav, jedna z tepen ekonomické globalizace, se stal dočasně neprůjezdným. Zablokovala ho loď, která by se dala označit jako symbol globalizace: jedna z největších kontejnerových lodí, 400 metrů dlouhá Ever Given:
- je vlastněná japonskou společností (stojí za připomenutí, že nákladní loď jiné japonské společnosti nedávno způsobila rozsáhlou nehodu u ostrova Mauricius),
- provozovaná tchajwanskou firmou,
- pluje pod panamskou vlajkou
- z Číny do Nizozemska
- skrz egyptský průplav
- a její posádkou jsou výhradně Indové.
Nehoda také poukázala, do jaké míry je globální obchod a ekonomika dvacátého prvního století stále závislá na několika kritických „choke points“, tedy místech, kde se námořní trasy zužují do limitované geografické lokality, jako je průliv nebo průplav, které byly v rámci námořní strategie identifikovány už v 19. století Alfredem T. Mahanem.
Jeden incident způsobený dle oficiálních prohlášení silným větrem znovu ukázal, jak je současná architektura globální ekonomiky ve skutečnosti křehká.
Loď se zatím od úterý nedaří odklidit z cesty a podle Reuters by Suezský průplav mohl být zablokovaný celé týdny.
Moře: 90 % přepravy zboží
Ekonomická globalizace je závislá na námořní přepravě. Až 90 procent zboží
