Zdravotníků s psychickými potížemi přibylo. Navíc přestali věřit vládě
Druhá vlna covidu v Česku ještě zvýšila psychickou zátěž pracovníků ve zdravotnictví i sociálních službách. Vyplývá to z předběžných závěrů mezinárodní studie Heroes, která sleduje dopady epidemie na duševní zdraví zdravotníků.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Už z výsledků prvního kola studie, které se v Česku uskutečnilo ke konci loňského srpna, vyplývalo, že na zdravotníky koronavirová krize dopadá velmi těžce. I tehdy od některých zaznívalo, že se během jarní vlny setkali s poruchami spánku, strachem z nemoci, vyčerpáním i úvahami o odchodu z oboru.
Předběžné výsledky druhého kola studie ukazují, že se situace zhoršila. Průzkum začal v půlce února, tedy v době, kdy zdravotnickému systému docházely kapacity. Oproti minulému roku přibylo zdravotníků s příznaky depresivity nebo rizika sebevraždy. Zatímco loni v létě šlo o 67 dotázaných (4,7 %), nyní už takto odpovědělo 109 zúčastněných (7,4 %). V obou kolech odpovídalo přes 1400 respondentů.
Důvodů zhoršení může být několik. Už v prvním kole zdravotníci poukazovali na nedostatek
