Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Alkohol je špatné antidepresivum. Musíme si hlídat, po čem saháme na uvolnění, říká psychiatr

"Úzkosti hrozí víc čtenářům titulků. Kdo čte celé články, je trochu chráněný," říká psychiatr Jiří Horáček. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
„Úzkosti hrozí víc čtenářům titulků. Kdo čte celé články, je trochu chráněný,“ říká psychiatr Jiří Horáček. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Počet lidí s depresivitou i zvýšené riziko sebevraždy se ztrojnásobily, počet úzkostných osob se oproti běžným rokům zdvojnásobil. „S faktem, že nejistota je vysoká, nenaděláme nic. Určitě nepomůže, když si řekneme, že nejistotu nechceme nebo že chceme, aby jí bylo méně. Je lepší to pojmenovat, vyslovit. A dalším krokem je přijetí,“ říká psychiatr Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví. Jak na tom svém v době obrovské nejistoty pracovat? Co pomáhá a co ne?

Jak celá situace psychicky doléhá na vás osobně?

Podobně jako na všechny ostatní. Zatímco v první vlně jsme se i s psychickými následky ještě docela poprali, druhá a třetí vlna působí výrazně negativněji, potvrzují to i výzkumy.

Takže jsou chvíle, kdy je i psychiatr „down“?

Samozřejmě. A nemusel bych být ani psychiatr, abych poznal, jak hluboce a silně se ta dlouhotrvající situace promítá do psychiky lidí. A mám obavu, že negativní dopady na naši psychiku budou ještě nějakou dobu přetrvávat. Mohou dokonce ještě narůstat, až odezní akutní fáze epidemie.

Bezprecedentní míra nejistoty

Tíže, kterou epidemie představuje, je pro každého trochu jiná. Dá se vůbec mluvit o psychických potížích nějak plošně?

Dá. Rozdělil bych ty potíže do tří hlavních skupin. Tou první jsou přímo psychiatrické a neurologické komplikace, které u infikovaných způsobuje samotný koronavirus.

Pokračování rozhovoru s psychiatrem Jiřím Horáčkem si můžete přečíst zde

Zadruhé jde o psychologické reakce na akutní podněty, které pandemie přináší. Je to strach, pocit ohrožení virem a nemocí, obava o své blízké a o sebe. Druhá skupina je spojená s obavami z budoucnosti a s nejistotou z toho, co přijde. Zahrnuje také reakce na nepříznivý vývoj stavu společnosti.

Ohrožení života a zdraví byl pocit, který převládal v obecné rovině v počáteční fázi epidemie, po zprávách z Wu-chanu, pak z Itálie, kdy jsme ještě nevěděli, jakou smrtnost virus má a jak moc bude zabíjet. V různé míře ten pocit přetrvává, někdo si ho připouští víc, někdo míň – i v zrcadle toho, co se momentálně odehrává v nemocnicích.

Další je pocit ohrožení našich pracovních, finančních, společenských jistot, který je spojen také s globální obavou o chod světa, kterou vidím čím dál častěji. Obava ze zásadního narušení fungovaní systému.

Naše schopnost se

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Rozhovory

Zdravotnictví

Česko, Kontext N, Rodina, vztahy a zdraví, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější