Kdo je v době pandemie nejšťastnější? Celosvětový průzkum o pocitech štěstí přinesl překvapivá zjištění
Odkazy Martina M. Šimečky: Pandemie překvapivě nevyvolala u obyvatel planety frustraci, světová úroveň štěstí v roce 2020 proti minulosti dokonce jemně stoupla. Změnily se však generační poměry a analytici našli v datech i jiné zajímavé posuny.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Týdeník Economist přinesl rychlou, ale kvalifikovanou analýzu dat z průzkumu agentury Gallup, která zjišťuje míru štěstí stejnou metodou už mnoho let. Například Slovensko poskočilo o tři příčky na 34. místo (Česko je mezi první dvacítkou), ale to jsou jen malé posuny. Mnohem zajímavější jsou globální generační změny.
Změnila se totiž křivka štěstí, která má s přibývajícím věkem za normálních podmínek dlouhodobou podobu U. Nejšťastnější bývají lidé ve věku okolo dvacítky, potom začíná křivka klesat a ve středním věku se cítíme nejméně šťastní. Po padesátce však postupně křivka štěstí začíná opět stoupat a po osmdesátce už jsou lidé stejně šťastní, jako když jim bylo dvacet.
Jenže pandemie tuto křivku změnila. Ukázalo se, že největší přírůstek štěstí zaznamenala agentura u lidí nad
