Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Náklady jdou do miliard, ale nikdy není jisté, že je lék vrátí, popisuje zákulisí farmabyznysu česká expertka

Marika Pečená. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Marika Pečená. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Dvacet let pracovala Marika Pečená ve farmaceutickém průmyslu. Krom jiného designovala mezinárodní lékové studie. „Nejdřív je vždycky potřeba položit přírodě tu správnou otázku,“ říká lékařka v rozhovoru, v němž nás provede i zákulisím miliardového byznysu, bez kterého bychom ale bitvy o naše zdraví a delší život stále prohrávali.

Pracovala jste dvacet let ve farmaceutickém průmyslu, dodnes děláte poradenství. Je to oblast opředená velkým množstvím předsudků a mýtů a bývá i součástí spikleneckých teorií. Čelila jste kvůli své práci někdy až osobním útokům?

Asi úplně osobním ne, ale pochopitelně ty negativní nálady vnímám a doléhaly i na mě. Na farmaceutický průmysl je pozornost hodně specificky soustředěná, přece jen jde o oblast bytí a nebytí člověka. Kvůli nemocem jsme zranitelní, vnímáme svoji konečnost, všechny cesty, které vedou ke změně naší zranitelnosti, jsou ostře sledované…

Mnoho lidí má pocit, že farmabyznys jen vydělává ohromné peníze, a vnímají jako neetické, že profituje na lidském zdraví.

Je to jeden z mnoha lidských oborů, kde se vytváří přidaná hodnota. Firma má know-how, které zpeněží. Z toho vytváří profit. Tak funguje komerční sféra, farmaceutický průmysl je její součástí. Nejsem ekonom, takže se nechci pouštět na tenký led, ale je to stejný princip jako v každém jiném komerčním projektu.

Ve farmaceutickém průmyslu se točí miliardy, ale je potřeba si říct, že náklady na vývoj a testování léků jsou ohromné. Pojďte nás tím trochu provést, tou cestou od nadějné molekuly k úspěšnému léku. Co je na tom nejdražší?

Lidská práce. Aby se z nějaké molekuly stal bezpečný lék, představuje obrovské množství práce, týmové, spíš „mnohatýmové“ práce. Na mezinárodní úrovni. Nejdražší jsou právě ti lidé.

Firmy ani jejich zaměstnanci nemůžou dělat jako hlavní obor charitu, ta práce je živí, tak jako jiné lidi jiná práce. Produktem jsou léky. Vím, že jsou ve společnosti skupiny, které se staví proti tomu, aby se s léky dělal byznys, to ale není dost dobře možné.

Náklady jsou ohromné, investice do výzkumu, do vývoje, do testování. Aby se kolečka otáčela, musím přece svoje zboží prodávat za peníze, které pak můžu zase vložit do lidí a dalšího vývoje. To je úplně běžné, jak lidská ekonomika funguje.

Odpad je velký, ve všech patrech pyramidy

Možná dost zkresluje, že v běžném životě vidíme spíš ten úspěch, kdy nějaká molekula zazáří, stane se z ní globálně účinný lék a zisky jsou pak ohromující. Jenže nevidíme, co všechno úspěšné nebylo, že?

Je to klasická pyramida, jejíž základnu tvoří třeba desítky tisíc

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Zdravotnictví

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější